Authors:
= Váž. civ., 1 (1919)
PDF

Čís. 102


Byl-li rozsudek doručen k vlastním rukám strany zastoupené advokátem a nikoliv tomuto, není opravný prostředek podaný tímto po uplynutí opravné lhůty, čítané od onoho doručení, opožděn.
Opravný prostředek může strana podati i dříve, než jí bylo soudní rozhodnutí doručeno.
(Rozh. ze dne 26. března 1919, Rv II 91/19.)
Proti rozsudku odvolacího soudu (krajského soudu v Těšíně), který byl doručen podlehnuvšímu žalobci a nikoliv jeho právnímu zástupci, podal tento, nevyčkav, až bude rozsudek i jemu dodán, dovolání, které došlo k soudu již po uplynutí čtrnáctidenní dovolací lhůty, počítá-li se tato ode dne doručení rozsudku straně samé. Žalovaný namítal proto v dovolací odpovědi, že dovolání jest opožděno, poněvač žalobce zmeškal zákonnou lhůtu k dovolání.
Nejvyšší soud pokládal dovolání to za včasné z těchto
důvodů:
Konaným šetřením vyšlo na jevo, že rozsudek odvolacího soudu byl doručen žalobci samému dne 13. července 1918 a nikoliv jeho právnímu zástupci. Poněvadž jest toto doručení podle § 93 c. ř. s. neplatné, nelze čtrnáctidenní dovolací lhůtu počítati od tohoto dne. Kterého dne byl rozsudek ten dodán žalobcovu zástupci, nedalo se zjistiti, vyšlo jen na jevo, že se tak stalo teprv po podání dovolání tímto. Tím jest vyvrácena námitka, že dovolání jest opožděno, a jelikož nelze zabraňovati straně, by se bránila proti rozsudku dříve, nežli jí byl doručen, nutno dovolání žalobcovo přezkoumati i po stránce věcné.
Citace:
č. 102. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1921, svazek/ročník 1, s. 219-219.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).