Authors:
= Váž. civ., 10 (1928), sv. 1
PDF

Čís. 7907.


Předpis § 93 (4) konk. ř. platí i pro nucené narovnání v úpadku. Návrh podle § 93 (4) konk. ř. jest přípustným jen, byl-li opřen o nové okolnosti.
(Rozh. ze dne 23. března 1928, R I 225/28.)
Soud prvé stolice přiznal bance Ž. hlasovací právo ve vnuceném narovnání v úpadku. Rekursní soud odmítl rekurs do tohoto usnesení. Důvody: Napadeným usnesením úpadkového soudu rozhodnuto bylo o hlasovacím právu banky Ž. Usnesení to podle § 93 (4) konk. ř. nelze napadati opravným prostředkem a jest opravný prostředek nepřípustný. Jest tudíž stížnost do výše řečeného usnesení nepřípustná a bylo ji proto podle § 526 c. ř. s. a § 172 konk. ř. ihned odmítnouti.
Nejvyšší soud nevyhověl rekursu.
Důvody:
Rekurs odkazuje se na správné odůvodnění napadeného rozhodnutí. §§ 147 a násl. úpadkového řádu nejednají o právu hlasovacím, nýbrž o podmínkách přijetí návrhu na vyrovnání, a z příslušných, do jisté míry odchylných ustanovení vyrovnávacího řádu (§§ 39 a násl.) nelze vyvozovati, že předpis § 93 (4) úpad. ř. neplatí pro nucené vyrovnání, najmě, když se v § 143 (5) úpad. ř. naň zvláště odkazuje. Že rekursní soud pokládal dřívější rekurs za přípustný, nemění nic na skutečnosti, že podle § 93 (4) úpad. ř. proti rozhodnutím úpadkového soudu, pokud se týče úpadkového komisaře o propůjčení hlasovacího práva není opravného prostředku. Ale napadené rozhodnutí není ani věcně neúplné, neboť stěžovatel neopřel rekursní návrh na změnu rozhodnutí konkursního soudu o nové okolnosti, za kteréhož předpokladu jedině byl by takový nárok ve smyslu § 93 (4) úpad. ř. přípustný (srovnej pamětní spis str. 85/86).
Citace:
č. 7907. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1929, svazek/ročník 10/1, s. 506-507.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).