Čís. 17502.


Podle § 52 zák. o mot. vozidlech odpovídá provozovatel za osoby, které připustil k provozu, bezvýhradně, nikoliv jen za předpokladu § 1315 obč. zák.
(Rozh. ze dne 6. prosince 1939, Rv I 618/39.)
Žalobkyně přednesla, že její manžel, jenž se dohodl se žalovaným řidičem nákladního auta, Jaroslavem P., že ho sveze, byl při havarii auta, jedoucího přílišnou rychlostí a způsobené prasknutím pneumatiky, usmrcen. Domáhá se proto na žalovaném řidiči nákladního auta i provozovateli auta náhrady škody, jí ztrátou živitele vzešlé (§ 1327 o. z.). Nižší soudy uznaly žalobní nárok polovicí po právu jen proti žalovanému řidiči auta.
Nejvyšší soud uznal žalobní nárok polovicí po právu i proti provozovateli auta. Důvody:
Podle názoru odvolacího soudu není nárok žalující strany proti žalovanému Hospodářskému družstvu skladištnímu opodstatněn s hlediska ustanovení § 1315 obč. zák. proto, že prý žalující strana netvrdila a nepřednesla nic o tom, že by spolužalovaný řidič byl osobou neschopnou nebo dokonce nebezpečnou. S hlediska ustanovení § 45, odst. 2 a § 52 zák. o motorových vozidlech č. 81/1935 Sb. z. a n. není prý opodstatněn proto, poněvadž prý je nesporno, že se jednalo o dopravu Václava Z. bez úplaty. Odvolací soud při tomto svém právním názoru na věc však přezírá, že i když šlo o dopravu Václava Z. bez úplaty, takže podle ustanovení odst. 1, § 49 cit. zák. neplatí pro nároky na náhradu osobní nebo věcné škody ustanovení §§ 45 až 47 cit. zák., jest žalobní nárok posuzovati vzhledem k ustanovení § 52 cit. zák. podle obecného práva občanského a jest provozovatel motorového vozidla, nebo kdo podle § 45 na jeho místo nastupuje, odpověden za zavinění osob, které k provozu připouští. V rozhodnutích č. 13157, 6806, 6497 a 3409 Sb. n. s. bylo blíže vyloženo a odůvodněno, že vlastník silostroje ručí v případech, které jest posuzovati podle ustanovení § 8 aut. zák., tedy podle obecného práva občanského, bezvýhradně a nikoliv jen za předpokladu § 1315 obč. zák., ježto by jinak ustanovení § 8 cit. zák. nemělo účelu a že je proto i bezpodstatným, zda je řidič nezdatným, čili nic. Zásada v rozhodnutí těch vyslovená platí i pro souzený případ, který jest posuzovati podle ustanovení § 52 zák. o motor. vozidlech, poněvadž znění jeho nedoznalo od znění § 8 aut. zák. podstatné změny. Posuzuje-li se věc s tohoto právního hlediska, tedy s hlediska ustanovení § 52 zák. o motor. vozidlech, nepřichází již ustanovení odst. 2, § 45 cit. zák. v úvahu a proto se nadbytečně zabýval soud prvé stolice vyviněním žalovaného družstva, zda žalovaný řidič použil auta »na černo« a zda žalované družstvo mu toto užívání vozidla svojí nedbalostí umožnilo, jak už k tomu správně poukázal soud druhé stolice.
Citace:
čís. 17502. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1940, svazek/ročník 21, s. 691-692.