Čís. 15835.

Zaměstnanec se může domáhati na bývalém zaměstnavateli náhrady škody vzniklé mu tím, že nemohl najíti nové místo proto, že byl dán na t. zv. »černý index« z popudu nebo s vědomím a souhlasem zaměstnavatelovým.
Učinil-li zaměstnavatel na svého zaměstnance vědomě nesprávné trestní oznámení nebo takové trestní oznámení, o němž při náležité péči a pozornosti mohl seznati, že se opírá o okolnosti, jež nemohou přivoditi kladný výsledek trestního stíhání, odpovídá zaměstnanci za škodu uvedenou v § 1330 obč. zák.
(Rozh. ze dne 18. února 1937, Rv I 148/37.)
Žalobce se na žalované firmě domáhá náhrady škody a k odůvodnění svého nároku přednesl, že žalovaná firma, když služební poměr byl již vypověděn, podala na něho trestní oznámení, aby nemohl řádně a svobodně proti ní uplatňovati své nároky ze smlouvy, a že tak učinila zejména proto, aby na něm vynutila souhlas s vyúčtováním jednostranně firmou sestaveným,, a dále, že ho firma po učiněném trestním oznámení propustila ze služby, a že se jako propuštěný pojišťovací úředník, na nějž bylo učiněno trestní oznámení pro zpronevěru, dostal na t. zv. »černý index« a ztroskotaly proto všechny jeho námahy, aby si našel nové zaměstnání, neboť všude byl odbyt proto, že se dostal na »černý index«. Trestní oznámení žalované selhalo jako neodůvodněné. Žalovaná se ani poté, kdy trestní řízení bylo již zastaveno, nepostarala o to, aby žalobcovo jméno bylo škrtnuto z černého indexu, a ježto žalobci bylo prý tak znemožněno dostati zaměstnání v letech 1932, 1933 a 1934 a vydělati si nějak dosažitelný roční plat 24000 Kč, domáhal se na žalované firmě náhrady 72000 Kč. Dále žádá žalobce na žalované firmě částku 50000 Kč proto, že trestním oznámením bylo mu ublíženo na jeho dobré pověsti a že bezdůvodným trestním oznámením jej žalovaná firma poškodila na výdělku, ježto prý obsah trestního oznámení byl oznámen Svazu československých pojišťoven a jednotlivým pojišťovnám a dostal se také do novin, takže se dověděla o něm široká veřejnost a žalobce prý již nemůže dostati nové zaměstnání. Prvý soud žalobu částečně odmítl, částečně zamítl, odvolací soud zamítl žalobu vůbec.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání, pokud se žalobce domáhal na žalované náhrady za ublíženi na dobré jeho pověsti, jinak však zrušil rozsudek odvolacího soudu a uložil mu nové jednání a rozhodnutí. Důvody:
Pokud se žalobce domáhá náhrady 50000 Kč za poškození své dobré pověsti, není žalobní žádost odůvodněna, ježto zákon (§ 1330 obč. zák.), bylo-li někomu ublíženo na cti, poskytuje toliko náhradu skutečné škody po případě ušlého zisku a nikoli též náhradu immateriální škody z důvodu ztráty cti. Žalobce opírá však náhradu škody též o to, že mu dotčeným trestním oznámením vznikla škoda proto, že nemohl najíti nové zaměstnání, a tutéž škodu uplatňuje vlastně i z toho důvodu, že se na zakročení firmy dostal na »černý index«. Domáhaná škoda je tedy v podstatě opřena o dva důvody, jednak že žalovaná firma učinila na žalobce neodůvodněné trestní oznámení, jednak že se na její zakročení dostal na »černý index« a žalovaná se ani dodatečně nepostarala o výmaz jeho jména z uvedeného indexu. Podle § 39 zákona č. 20/1910 ř. z. nejsou ve vysvědčeních přípustné zápisy a poznámky, které by ztížily zaměstnanci možnost najíti nové místo. Nejsou-li dovoleny takové zápisy a poznámky, mezi něž patří také tajná znamení, jež mají upozorniti na zaměstnance, jest pokládati za stejně nedovolené t. ř. »černé lístky«, t. j. seznamy neb oznámení podnikatelům stejného odvětví, jimiž mají býti upozorněni, aby nepřijímali určitých zaměstnanců, neboť mají tentýž účel jako ony zápisy, poznámky a znaménka ve vysvědčeních. Prokáže-li tudíž žalobce, že žalovaná firma dala k tomu podnět, aby se dostal na »černý index«, po případě, že se tak stalo s jejím vědomím a souhlasem, může se na ní domáhati náhrady škody vzniklé mu tím, že proto nemohl najíti nové místo, a musí jen ještě dokázati, že se odmítnutí nových zaměstnavatelů stalo právě proto, že jeho jméno bylo zapsáno v indexu. Bude-li to prokázáno, může soud při stanovení výše škody po případě i postupovati podle § 273 c. ř. s. Avšak i kdyby se žalobci nezdařil důkaz, že firma ho dala na »černý index«, anebo že byla na tom nějak účastna, může se na ní domáhati náhrady vzniklé mu na výdělku (§ 1330 obč. zák.), prokáže-li, že firma učinila naň vědomě nesprávné trestní oznámení po případě takové oznámení, při němž, kdyby byla dbala náležité píle a pozornosti, mohla seznati, že se oznámení opírá o okolnosti, jež nemohou přivoditi kladný výsledek trestního stíhání (rozh. č. 6744 Sb. n. s.) a že tímto bezprávným jednáním vznikla mu škoda z toho, že nemohl najíti nové služební místo.

Citace:

Čís. 15940.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1938, svazek/ročník 19/1, s. 355-357.