Č. 4162.

Školství: * Národnost dítěte přijatého za vlastní řídí se zásadně podle národnosti adoptivního otce, nebylo-li ve smlouvě o přijetí za vlastní nic jiného stanoveno.
(Nález ze dne 27. listopadu 1924 č. 20928.)
Věc: František a Marie Sch. v Ž. (adv. Dr. B. Mautner z Prahy) proti ministerstvu školství a národní osvěty stran vyloučení dítěte z německé školy.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Předsednictvo mor. zšr-y nařídilo výnosem z 9. března 1923 na základě § 20 zák. z 27. listopadu 1905 č. 4 mor. z. z r. 1906 a s poukazem k analogickému ustanovení § 1 zák. z 3. dubna 1919 č. 189 Sb. vyloučení dítěte Julie Š. z německé školy v Ž. a přikázalo je příslušné škole české z těchto důvodů: »Konaným šetřením, zejména protokolárním výslechem rodičů dítěte a hodnověrných svědků bylo nepochybně zjištěno, že jmenované dítě jest národnosti české a českého jazyka mateřského; podle protokolárního prohlášení otce dítka jsou oba rodiče národnosti české; matka dítěte výslovně prohlásila při protokolárním výslechu, že dítko bylo zapsáno proto do německé školy, aby se naučilo jazyku; již toto prohlášení jest jasným důkazem, že mateřským jazykem dítka jest jazyk český nehledíc k tomu, že hodnověrní svědkové souhlasně prohlásili, že rodina Š. jest ryze česká«.
Žal. úřad nař. rozhodnutím odvolání zamítl z důvodů rozhodnutí v odpor vzatého. — — —
Nss uvážil o stížnosti takto: — — — —
Nss vyslovil již opětně právní názor, že národnost dítěte řídí se, pokud zvláštní okolnosti neodůvodňují opak, v prvé řadě národností otce.
Podle § 183 o. z. o. trvá mezi zvolitelem a dítětem přijatým za vlastní po právu týž poměr, jako mezi rodiči a dětmi zplozenými v manželství, ač-li zákon neustanovuje opak. Poněvadž zákon v příčině národnosti pro děti přijaté za vlastní jiného neustanovuje, rozhoduje, pokud jde o národnost takových dětí, národnost otce zvolitele a jest národnost vlastního otce nerozhodna.
Že by v daném případě bylo smlouvou o přijetí za vlastní ve smyslu § 184 o. z. o. v příčině jazykového vychování Julie Š. něco zvláštního vymíněno, stížnost ani netvrdí.
Otázka, které národnosti dítě náleží, jest, jak nss rovněž již opětovně vyslovil, otázkou pouze skutkovou, kterou může nss zkoumati jen s hlediska 2. odst. § 6 zák. o ss.
Není-li tedy sporu o tom, že dítě Julie Š. bylo přijato za vlastní Františkem Š., bude nař. rozhodnutí ve shodě se zákonem, má-li dostatečný podklad v řízení správním zjištění nař. rozhodnutí, že František Š. jest národnosti české. — — — —

Citace:

č. 4162. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/2, s. 893-894.