Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní, 64 (1925). Praha: Právnická jednota v Praze, 704 s.
Authors:
= Právník, 64 (1925)
PDF

Pro povolení a určení směru cesty nezbytné není rozhodno, že navrhovatelům přísluší již smluvní cesta pro obmezené hospodaření na pozemku.


Na žádost manželů J. M. J. povolil okresní soud v B. nezbytnou cestu přes pozemek manželů J. K. J. č. k. 607 v P. a sice týmž směrem, kde žadatelům podle soukromoprávní dohody přísluší již služebnost jízdy po pozemku č. k. 607 s omezením, že užívatelé cesty zachovati musejí s vlastníky tohoto pozemku stejný obvůr.
V podané stížnosti manželé K. uplatňovali mimo jiné, že žadatelům dosavadní služebnost jízdy stačí a dále že cesta jiným směrem k veřejné cestě č. k. 968 vedoucí byla by nepoměrně kratší a levnější.
Soud rekursní v T. stížnosti vyhověl a vykázal žadatelům nezbytnou cestu směrem ve stížnosti naznačeným, poukázav k tomu, že dosavadní smluvní používání cesty vzhledem k omezenému používání jest nedostatečným, avšak pro určení směru cesty nezbytné také nerozhodným. Dosavadní právo jízdy záleželo totiž v pouhém a neškodném přejíždění přes pozemek v době, kdy nebyl oset, při čemž pozemek přes to ve své celistvosti zůstal a mohl býti obděláván, kdežto po vykázáni cesty nezbytné přes pozemek týmž směrem byla by část pozemku pro cestu zabraná účelu obhospodařování odňata a pro vlastníka ve skutečnosti ztracena. Spojení s cestou veřejnou č. k. 968 je však dle výsledku šetření nepoměrně kratší, pro vlastníka méně obtížné a cesta mnohem levnější, oproti čemuž okolnost, že cesta veřejná je méně schůdnou, zůstati musí nepovšimnuta.
Dovolací stížnosti žadatelů J. M. J. nejvyšší soud nevyhověl a rekurs v otázce útrat odmítl z důvodů:
Rekursní rozhodnutí odpovídá úplně zákonu o cestách nezbytných i zjištěným skutkovým okolnostem, a lze poukázati na jeho v celku správné důvody, jež vývody dovolacího rekursu nijak nejsou vyvráceny.
Pokud se týče otázky kratší či delší cesty nezbytné, zákon zřejmě chrání především neobmezenost vlastnictví třetích osob oproti pohodlí souseda, cesty nezbytné se domáhajícího, jak plyne nejen z ustanovení § 4., nýbrž i z § 1. a 2., odst. 2., dle nichž je zjednati pouze cestní spojení se sítí veřejných cest a nepřipouští se zřízení cesty kratší, je-li tu již dostatečné cestní spojení.
Tvrdí-li nyní navrhovatelé, že zřízením cesty nezbytné po pozemku č. kat. 607 v Přestavlkách nevznikla by jeho majitelům újma vůbec nebo jen nepatrná občas, ježto budou prý zachovávati stejný osev se sousedy, buď jarní, bud zimní, nelze nahlédnouti, proč o zřízení cesty nezbytné přes tento pozemek žádají, když při stejném obvůru služebnost cesty přes pozemek ten jim skutečně přísluší. Domáhali se ve smyslu zákona cesty nezbytné pro volné hospodaření na svých pozemcích a ta jim byla ve smyslu zákona toho ustanovena. Jich smluvní cesta, jim jen pro obmezené hospodaření na pozemcích tějch příslušející, nemá za zjištěných skutkových a polohových okolností významu.
Zjištění okolností těch soudem rekursním dle provedeného podrobného a doplněného šetření jest bezvadným, odpovídajíc posudku znalců ve spojení s výpovědí celé řady sousedů, jako svědků slyšených.
Rozhodnutí nejvyššího soudu ze dne 31. ledna 1922 č. j. R-I 1076-21-z.
Dr. Žemlička.
Citace:
Pro povolení a určení směru cesty. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1925, svazek/ročník 64, číslo/sešit 1, s. 53-54.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).