NPD documents search: Váž. civ., 15 (1933), sv. 2

Čís. 13121.

Syndikátní žalobou opírající se o to, že opomenutím povinné opatrnosti při výkonu úřadu exekučním soudcem byly předměty dříve pro žalobcovu pohledávku soudně zabavené prodány v berní exekuci pro pohledávku berního úřadu, nelze se domáhati náhrady toho, co jako čistý výtěžek z berní exekuce obdržel berní úřad, dokud nejsou vyčerpány všechny právní prostředky, které na vydání onoho výtěžku berní exekuce žalobce má možnost uplatňovati v případě svého přednějšího zástavního práva k prodaným předmětům proti bernímu úřadu (§ 231 ex. ř., § 370 zák. čís. 76/1927 sb. z. a n.).
(Rozh. ze dne 19. prosince 1933, Co I 5/32.)
Žalobkyně domáhala se na státu náhrady škody, tvrdíc, že přestoupením úřední povinnosti, pokud se týče opomenutím povinné opatrnosti pro výkon úřadu se strany exekučního soudce, případně výkonného orgánu byly předměty dříve pro její pohledávku soudně zabavené prodány v berní exekuci pro pohledávku berního úřadu a že tím vznikla jí škoda 10600 Kč. Procesní soud prvé stolice (vrchní soud v Praze) žalobu zamítl.
Nejvyšší soud nevyhověl odvolání a uvedl v otázce, o niž tu jde, v
důvodech:
Podle § 1 zákona ze dne 12. července 1872 čís. 112 ř. z. je předpokladem syndikátního nároku a úspěchu žaloby jej uplatňující nejen přestoupení úřední povinnosti se strany soudních orgánů v § 1 a 4 zmíněného zákona uvedených, nýbrž také, by vznikla škoda, proti které právní prostředky v soudním řízení předepsané neposkytují pomoci. V náhradě žalobkyní ve výši 10500 Kč požadované je zahrnuta částka 5.060 Kč, kterou jako čistý výtěžek z berní exekuce obdržel berní úřad. Ve příčině této částky nebyly však, jak ze spisů vychází, vyčerpány všechny právní prostředky (Gl. U. 14745, 15745, n. ř. 528), které na vydání onoho výtěžku berní exekuce žalobkyně má možnost uplatňovati v případě svého přednějšího zástavního práva k prodaným předmětům proti bernímu úřadu (srovnej § 231 ex. ř., § 370 zák. čís. 76/27). Žaloba co se uvedené částky týče není proto, jak také již v napadeném rozsudku uvedeno, alespoň toho času opodstatněna.

Citace:

Čís. 13121. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1934, svazek/ročník 15/2, s. 663-663.