NPD documents search: Boh. adm., 12 (1930), sv. 1

—Č. 8527 —
Č. 8527.

Dávka z motorických vozidel: O předpokladech osvobození obchodníka s motorovými vozidly od dávky.
(Nález ze dne 31. března 1930 č. 970.)
Věc: Firma Iing. S. a J. v Č. proti okresní správní komisi v Čáslavi o dávku z držení motorických vozidel.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Naříkaným rozhodnutí bylo v cestě instanční zamítnuto odvolání st-lky z předpisu obecní dávky z držení motorických dopravních vozidel, vyměřené za poslední čtvrtletí 1925, za rok 1926 a za rok 1927 v celkové výši 7 368 Kč 75 h, z důvodů uvedených obecním zastupitelstvem, t. j. z důvodu, že dávku platí dle § 3 dávk. pravidel držitel motorického vozidla, t. j. osoba, které byla příslušnými politickými úřady vydána značka pro motorické vozidlo, a v daném případě nebyla značka u politického úřadu odhlášena. Dle tvrzení st-lky bylo vozidlo určeno k prodeji; vozidlo to je však v držení st-lky a nikoli v držení oprávněného obchodníka s motorickými vozidly, a bylo ho používáno, při čemž nerozhoduje, zda bylo ho používáno k účelům výdělečným čili nic.
O stížnosti podané na toto rozhodnutí uvážil nss takto:
Stížnost uplatňuje, že st-lce přísluší osvobození od dávky podle § 2 lit. b) pravidel o vybírání obecní dávky z držení motorických dopravních prostředků v Č., schválených zsv-em výnosem z 15. září 1924. Podle tohoto předpisu neplatí se dávka z vozidel, která jsouce určena k prodeji jsou nepoužívána v držení oprávněných obchodníků s motorovými vozidly.
Stížnost poukazuje k tomu, že zem. fin. ředitelství ve věci vyměření daně z motorických vozidel dle zák. č. 116/27 přiznalo st-lce povahu oprávněného obchodníka s motorickými vozidly, a spatřuje v opačném stanovisku žal. úřadu nezákonnost. Leč okolnost, jak snad fin. ředitelství při vyměření uvedené daně hledělo na st-lku, nemá pro vyměření obecní dávky z motorických vozidel významu. Neboť úřad povolaný k vyměření této dávky, resp. k rozhodování o opravném prostředku do tohoto předpisu rozhoduje úplně samostatně a není předpisu, který by mu přikazoval přizpůsobiti se názoru vyslovenému stát. fin. úřady ve věci zmíněné daně.
Jako vadu řízení uplatňuje stížnost, že úřad. nevyšetřil řádně rozsah živn. oprávnění st-lčina, pokud jde o obchodování s motorickými vozidly.
Nss nemohl ani tuto námitku shledati důvodnou. — Č. 8528 —
St-lka tvrdila v odvolání, že převzala automobil, z něhož dávka byla předepsána, na protiúčet, a zamýšlela jej po náležité úpravě prodati, poněvadž vlastníci stěžující si firmy jako strojnicí jsou oprávněni kupovati a prodávati veškeré stroje, jsou oprávněnými obchodníky s automobily, třebaže neobchodují s nimi soustavně.
St-lka netvrdila tedy v odvolání vůbec, že by provozovala nákup a prodej automobilů jako trvalou činnost, nýbrž sama doznala, že šlo jen o nahodilé , příležitostné nabytí vozidla, převzatého na úhradu pochybné pohledávky. Za obchodníka s automobily ve smyslu § 2 lit. b) dávk. prav. jest však pokládati jen osobu, která se zabývá nákupem a prodejem těchto vozidel, jako činností směřující k získání nějakého trvalého výdělku, nikoliv však osobu, která snad k takovému obchodování jest oprávněna, tohoto oprávnění však uvedeným způsobem nepoužívá.
Za tohoto stavu neměl úřad důvodu konati o rozsahu živn. oprávnění st-lčina nějakého šetření, nýbrž mohl již na základě samotných údajů strany seznati, že ji nelze pokládati za obchodníka s motorickými vozidly ve smyslu § 2 lit. b) dávk. prav. Nebylo-li však st-lku považovati za takového obchodníka, pak nebyla splněna jedna z náležitostí vyžadovaných pravidly pro osvobození od dávky, a jest lhostejno, zdali automobilu bylo skutečně st-lkou používáno, či zdali tomu tak nebylo, jak stížnost tvrdí.

Citace:

č. 8527. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1931, svazek/ročník 12/1, s. 602-603.