Authors:
= Váž. tr., 11 (1929)
PDF
— Čís. 7492 —

Čís. 7492.


Dovolací rekurs proti souhlasným usnesením nižších soudů v řízení sporném (exekučním) jest nepřípustným i tehdy, zrušil-li původně rekursní soud usnesení prvého soudu, nevyhradiv pravomoci, раk-li v dovolacím rekursu není napadán názor rekursního soudu, následkem něhož bylo původní usnesení prvého soudu zrušeno, nýbrž napadán-li v dovolacím rekursu pouze nový názor prvého soudu, potvrzený v napadeném usnesení rekursního soudu.
(Rozh. ze dne 11. listopadu 1927, R I 794/27.) — Čís. 7493 —
V exekuční věci vyhověl soud prvé stolice návrhu dlužníka, by byla exekuce omezena. K rekursu vymáhajícího věřitele rekursní soud napadené usnesení zrušil a uložil prvému soudu, by znovu rozhodl. Pravomoc zrušovacího usnesení nebyla vyhrazena. Soud prvé stolice po té návrh dlužníkův zamítl, rekursní soud napadené usnesení potvrdil.
Nejvyšší soud odmítl dovolací rekurs.
Důvody:
Podle § 528 c. ř. s. platného podle § 78 ex. ř. i pro řízení exekuční, jest opravný prostředek proti souhlasným usnesením nižších soudů vyloučen. Napadeným usnesením bylo potvrzeno usnesení prvního soudu a jest tudíž dovolací rekurs podle uvedeného § nepřípustný, pročež jej bylo (§ 526 c. ř. s. a § 78 ex. ř.) odmítnouti. Na věci nic nemění okolnost, že k usnesení prvního soudu napadeným usnesením potvrzenému došlo následkem zrušení původního usnesení prvního soudu soudem rekursním a že v onom původním usnesení první soud rozhodl jinak, ve prospěch dovolací rekurentky. Dovolací rekurs nenapadá názor rekursního soudu, následkem něhož bylo původní usnesení prvního soudu zrušeno a došlo k novému, napadeným usnesením potvrzenému usnesení prvního soudu. Dotyčný názor rekursního soudu, že přes zásadu o přípustnosti současného použití několika exekučních prostředků při exekuci zajišťovací (§ 14, správně § 374 druhý odstavec ex. ř.) jest exekuci omeziti, je-li vedena ve větším rozsahu, než k úplnému zajištění nutno (§ 41, správně § 377 prvý odstavec ex. ř.), není dovolacím rekursem dotčen a dovolacím rekursem obrací se dovolací rekureníka proti názoru nižších soudů, že pohledávka, pro niž se zajišťovací exekuce vede, jest již na nemovitosti dlužnice úplně zajištěna, takže dalšího zajištění zabavením movitostí není pro ni třeba. Co se týče tohoto názoru nižších soudů dovolacím rekursem napadeného, jde o nový samostatný názor prvního soudu, potvrzený soudem rekursním, takže napadá dovolací rekurs skutečně souhlasná usnesení nižších soudů a shora uvedené ustanovení § 528 prvý odstavec c. ř. s. o nepřípustnosti dovolacího rekursu přichází k platnosti. Bylo se proto o dovolacím rekursu usnésti, jak se stalo.
Citace:
č. 3683. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1930, svazek/ročník 11, s. 681-683.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).