NPD documents search: Váž. civ., 12 (1930), sv. 2

Čís. 10417.

Do usnesení, jímž bylo notáři odňato projednávání pozůstalosti, jest jeho rekurs nepřípustným, třebas se dědici přihlásili s dobrodiním inventáře a sepsání inventáře nenáleží k oněm úkonům, jež si mohou dědici obstarati sami.
(Rozh. ze dne 29. prosince 1930, R II 467/30.)
Pozůstalostní soud nevyhověl rozkladu notáře proti vyzvání soudu, by vrátil spis, jenž mu byl zaslán k projednání pozůstalosti. Rekursní soud napadené usnesení potvrdil.
Nejvyšší soud odmítl dovolací rekurs. Důvody:
Tím, že stěžovatel byl jako soudní komisař podle § 29 nesp. říz. v doslovu čl. XII zákona ze dne 8. června 1923, čís. 123 sb. z. a n. pověřen projednáním pozůstalosti, nenabyl soukromého nároku na provedení všech nebo jednotlivých určitých úkonů pozůstalostního řízení, k jehož ochraně by si mohl stěžovati podle § 9 nesp. říz., aniž se stává účastníkem pozůstalostního řízení, o jehož zájmech a právech by bylo pořadem stolic rozhodováno. Proto jest rekurs notáře do usnesení, jímž mu bylo projednávání pozůstalosti odňato, právě tak nepřípustný, jako by byl rekurs soudního úředníka stejně pověřeného. Na této nepřípustnosti nemůže nic změniti, že okresní soud, jak se zdá, přehlédl, že se dědici přihlásili s dobrodiním inventáře, a že sepsání inventáře nenáleží k oněm úkonům, jež si dědici podle § 29 třetí odstavec nesp. říz. mohou obstarati sami. Výkazy a podáními tu zmíněnými jsou jen ony, jež se podle §§ 150 a 152 nesp. říz. mají nebo mohou stranami soudu předkládati písemně, zvláště také místopřísežné udání pozůstalosti podle § 114 nesp. říz., inventář však jest povinen sepsati soud sám, buď svými úředníky, neb notářem jako soudním komisařem neb dožádáním obce.

Citace:

Čís. 10417. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1930, svazek/ročník 12/2, s. 893-894.