NPD documents search: Zprávy Právnické jednoty moravské, 18 (1909) - Stíhání neoprávněného užívání kupecké firmy. Čl. 26. obch. zák.

Č. 6764.

Administrativní řízení: 1. Kdy může úřad odvolati rozhodnutí svoje, vešlé v právní moc? — 2. Kdy trpí rozhodnutí zmatečností?
(Nález ze dne 1. října 1927 č. 20106.)
Věc: Místní školní rada v D. (adv. Dr. Bedř. Mautner z Prahy) proti ministerstvu školství a národní osvěty stran zrušení třídy na škole.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Představenstvo zšr-y v Praze zrušilo výnosem ze 6. srpna 1925 podle § 9 zák. č. 189/1919 koncem měsíce srpna 1925 čtvrtou definitivní třídu postupnou na obecné škole smíšené s něm, vyučovací řečí v D. —
Výnos ten byl sdělen mšr-č 27. srpna 1925; mimo to byl sdělen
zsv-u v Praze.
Podáním z 15. září 1925 zažádala mšr aby zšr svoje rozhodnutí
odvolala a povolila další trvání třídy čtvrté, opírajíc se o řadu důvodů. Přihlížejíc k důvodům žádosti a zvláště k tomu, že lze očekávati opětný vzestup počtu žactva, odvolalo předsednictvo zšr-y rozhodnutím ze 23. října 1925 v úvodě cit. svůj výnos a ponechalo dosavadní organisaci školy, takže škola má od 1. září 1925 nadále čtyry def. třídy postupné. Výnos ten byl sdělen také zsv-u.
Proti tomuto rozhodnutí podal zsv v Praze odvolání, načež žal. úřad nař. rozhodnutím zrušil výnos z 23. října 1925 z těchto důvodů: »Výnosem ze 6. srpna 1925 zrušil předseda zšr-y čtvrtou def. třídu postupnou na něm. škole obecné v D. Výnos ten, zúčastněným stranám sdělený, nebyv žádným opravným prostředkem vzat v odpor, vešel v moc práva a zmíněná škola stala se tím školou trojtřídní. Čtvrtá třída mohla býti opět zřízena jen v tom případě, kdyby splněny byly podmínky stanovené §em 5 zák. č. 226/22 nebo kdyby všichni vydržovatelé školy, zejména zsv, ke zřízení tomu byli udělili souhlas. Poněvadž žádný z obou případů nenastal, je nař. výnos z 23. října 1925 v rozporu se zákonem a bylo nutno jej zrušiti, aniž bylo třeba zkoumati, zda při něm bylo šetřeno ustanovení §§ 44 a 45 zák. z 24. června 1890 č. 46 z. z.« .
O stížnosti nss uvážil:
Je pravda, že podle § 9 zák. 189/1919 předseda zšr-y může, ale nemusí zrušiti přebytečné třídy na školách a že konkurenčním činitelům nevzniká z § 9. zák. 189/19 právní nárok na to, aby předseda zšr-y svého oprávnění podle § 9 zák. 189/1919 skutečně použil.
Jestliže však — jako v daném případě se stalo výnosem ze 6 srpna 1925 — předseda zšr-y svého oprávnění podle § 9 použije, třídu zruší a o tom strany vyrozumí, pak jde o rozhodnutí právní moci schopné, které — i kdyby snad bylo meritorně nezákonné — je způsobilé vejíti v právní moc a které v právní moc také vejde, není-li náležitým způsobem opravným prostředkem vzato v odpor.
V daném případě bylo rozhodnutí z 6. srpna 1925 sděleno jak mšr-ě (27. srpna 1925) tak zsv-u. Mšr proti němu v zákonné lhůtě odvolání na min. škol. nepodala, nýbrž žádala jen u zšr-y o zpětvzetí onoho rozhodnutí. Uplynutím rekursní lhůty vešlo tedy rozhodnutí ze 6. srpna 1925 v právní moc a založilo novou právní situaci vůči všem zúčastněným.
Správní úřad může svoje rozhodnutí, které vešlo ve formální moc práva, odvolati jen tehdy, nevzešlo-li z něho osobě třetí právo anebo jde-li o rozhodnutí zmatečné anebo konečné za podmínek obnovy řízení.
Žádný z těchto případů tu dán není. Výnos ze 6. srpna 1925 pochází od příslušného orgánu, není sám s sebou v rozporu ani nemožný a má dostatečně jasný obsah; není tedy zmatečný; eventuelní pouhá nezákonnost jeho není v cestě právní moci. Že by byly dány podmínky obnovy řízení, stížnost ani netvrdí a nejvyšší správní soud neshledal.
Poněvadž však onen výnos vešel v právní moc, založil pro konkurenční činitele, tedy též pro zsv jako zástupce země co nositelky osobního nákladu na školy národní nárok na to, aby škola v D. zůstala trojtřídní dotud, dokud zákonné podmínky změny této organisace nebudou dány. Do tohoto nabytého práva zsv-u bylo však zasaženo tím, že předseda zšr-y svoje rozhodnutí ze 6. srpna 1925 odvolal a restituoval opět dřívější organisaci školy jako čtyřtřídní. Nebyla tedy v daném případě dána shora na prvém místě uvedená podmínka přípustnosti zpětvzetí rozhodnutí ze 6. srpna 1925 a bylo tímto zpětvzetím zasaženo do práva zsv-u.

Citace:

č. 6764. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 9/2, s. 264-266.