NPD documents search: Váž. civ., 16 (1934), sv. 1

Čís. 13589.

Zpětného postupu pozemků podle § 21 zákona ze dne 5. února 1920, čís. 88 sb. z. a n., nelze se na Pražské obci domáhati pořadem práva.
(Rozh. ze dne 1. června 1934, R I 518/34.)
Žalující společnost domáhala se na Pražské obci zpětného postupu pozemků podle § 21 zákona ze dne 5. února 1920, čís. 88 sb. z. a n. Námitku nepřípustnosti pořadu práva soud prvé stolice zamítl, rekursní soud námitce vyhověl a žalobu odmítl. Důvody: Žalující strana opírá žalobní nárok o ustanovení § 21 zákona čís. 88/1920. Tento zákon, jenž byl podle § 25 vydán k doplnění a změně platných stavebních řádů, spadá do rámce předpisů veřejnoprávních a upravuje právní poměry majitelů pozemků s hlediska veřejnoprávního. Kotví tedy nároky propůjčené majitelům pozemku ustanovením § 21 v právu veřejném, jež podléhá rozhodování správních úřadů. Tyto správní úřady jsou zajisté povolány k posouzení, zda majitelé pozemků splnili svůj závazek k odevzdání pozemků do veřejného statku a zda tudíž nastala podmínka jejich nároku na zpětné odevzdání pozemků z veřejného statku a kterých. Jde tedy o otázku, jež se podle ustanovení § 1 j. n. vymyká z rozhodování řádných soudů pořadem práva.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Rekursní soud správně rozpoznal, že žalobní nárok proti žalované obci Pražské, opřený o ustanovení § 21 zákona čís. 88/1920, t. j. zákona o zřízení státní regulační komise pro hlavní město Prahu s okolím a o přehledný plán regulační a zastavovací, není nárokem soukromoprávním, neboť právní důvod tohoto nároku kotví v právu veřejném, ježto žalovaná obec Pražská tu nevystupuje jako vlastnice pozemků, o jichž vydání se žaluje, která by byla povinna z nějakého soukromoprávního důvodu žalobkyni ony pozemky vydati, nýbrž ve své veřejnoprávní funkci provádějíc ustanovení stavebního řádu. Nerozhoduje, že v § 21 zák. čís. 88/1920, není zvláštního ustanovení o odchylném řízení pro zpětný postup pozemků. Nárok podle uvedeného ustanovení byl stanoven zákonem upravujícím poměry veřejnoprávní, a, pokud v tomto zákonu není výslovného ustanovení o příslušnosti soudů pro určitý nárok, nelze řádné soudy za příslušné pokládati. I kdyby se hledělo obdobně k předpisům stavebního řádu pro Prahu zejména k §§ 19 a násl. zákona ze dne 10. dubna 1886 čís. 40 z. zák. pro Čechy, nebyly by řádné soudy příslušné k rozhodování o nároku žalobou v této věci v uplatňovaném.

Citace:

Čís. 13589.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/1, s. 642-643.