Čís. 16510.

Otec není zavázán pečovati o své dítě do té doby, dokud dítě nenalezne zaměstnání odpovídající sociálnímu postavení otcovu. Rozhoduje způsobilost dítěte a možnost nalézti pramen výživy.
(Rozh. ze dne 18. listopadu. 1937, Rv II 812/37.) Žalobu, jíž se žalobkyně — manželská dcera žalovaného továrníka, dvakráte rozloučená, herečka — domáhá na žalovaném otci mimo jiné placení důchodu 1200 Kč měsíčně jako výživného, zamítly soudy všech tří stolic, nejvyšší soud z těchto
důvodů:
Jde o otcovu povinnost starati se o výživu dítěte podle § 141 obč. zák. Tato povinnost trvá do té doby, až se může dítě samo živiti, a zaniká dosažením této způsobilosti. Podle zjištění nižších soudů byla žalobkyně zaměstnána jako vychovatelka, vedla se svým druhými manželem obchod a působila jako herečka. Jestliže nižší soudy z toho usoudily, že nabyla způsobilosti sama se živiti, posoudily věc správně. Ani zdravotní stav nevylučuje její způsobilost k práci, a nebylo prokázáno, že žalobkyně nepřijala místo vychovatelky ani kancelářské pracovnice u firmy A. v B., které jí bylo podle zjištění nižších soudů nabídnuto vážně a na trvalo a jež mohla nastoupili. Zákon nečiní závislým nárok dítěte na výživu na tom, zda najde zaměstnání odpovídající sociálnímu postavení otcovu, a nezavazuje otce pečovat! o dítě do té doby, dokud dítě takovéto místo nebo zaměstnání nalezne. Rozhoduje tu způsobilost dítěte a možnost nalézti prameň výživy a tu žalobkyně má, jak jest i z jejího dřívějšího působení patrné. Jestliže odmítla naskytla se místa, nemůže z toho vyvozovati povinnost žalovaného pečovati o ni.

Citace:

č. 16510. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1938, svazek/ročník 19/2, s. 624-625.