Čís. 14901.

Rozvrh nejvyššího podání za nemovitosti.
Převodní poplatek požívá přednostního práva zástavního již v době převodu, i když ještě nebyl vyměřen.
I když ve výkazu nedoplatků není uvedeno, které nemovitosti se týkají trhové smlouvy, z nichž jsou převodní poplatky vyměřeny, stačí, jde-li z exekučních spisů najevo, že se přihlášené převodní poplatky týkají vydražené nemovitosti.
(Rozh. ze dne 30. ledna 1936, R I 1/36.)
Berní úřad přihlásil výkazem nedoplatiků k dražebnímu roku podle § 172 odst. 2 ex. ř. v pořadí přednostním provisorní poplatky z převodu ze smluv 17 55 Kč. Prvý soud v rozvrhovém usnesení nepřikázal z rozvrhové podstaty na tyto poplatky nic, vycházeje z názoru, že přihláška, v níž se jenom provisorně stanoví poplatky z převodu, není takovým dokladem, který by po rozumu § 210 ex. ř. prokázal nárok i jeho rozsah způsobem vylučujícím jakoukoliv pochybnost. Rekursní soud usnesení to potvrdil s odůvodněním, že platební příkazy zmíněných poplatků se týkající k přihlášce připojeny nebyly a že z onoho výkazu nedoplatků není patrno, čeho se smlouvy ty týkají a že jde právě o nemovitost vydraženou.
Nejvyšší soud uložil prvému soudu, by, pokud jde o přihlášený poplatek z převodu, vydal nové rozvrhové usnesení.
Důvody:
Názory, z nichž vycházejí nižší soudy, jsou mylné. Stačí, když daně a poplatky, které do dne dražby vyměřeny nebyly, oznámí se exekučnímu soudu, tak že se k nim při dražbě a při rozhodnutí o odporu proti příklepu může přihlížeti (rozh. 3703 Sb. n. s.). Poplatky ty vznikají a požívají přednostního práva zástavního již v době převodu, i když ještě vyměřeny nebyly. Poplatek z trhové smlouvy měl býti podle § 3 zákona ze dne 28. dubna 1933 č. 65 Sb. z. a n. a čl. III. a VI. vládního nařízení ze dne 28. dubna 1933 č. 66 Sb. z. a n. zaplacen přímo bez vyčkání úředního vyměření do 40 dnů od uzavření trhové smlouvy. Zmíněný výkaz nedoplatků jest podepsán dvěma úředníky berního úřadu a opatřen jeho úředním razítkem, jedy ve formě předepsané dvorským dekretem z 19. dubna 1799 č. 466 Sb. z. s. a ustanovením § 4 výnosu ministerstva financí z 29. ledna 1850 č. 494 a jest zřízen jmenovaným berním úřadem v mezích jeho úředních oprávnění a podává tudíž ve smyslu § 292 c. ř. s. a § 78 ex. ř. plný důkaz toho, co jest v něm tímto úřadem úředně prohlášeno. V tomto výkazu nedoplatků není sice uvedeno, které nemovitosti se příslušné trhové smlouvy týkají, nýbrž jsou uvedeny ony smlouvy, je to však uvedeno v dřívějším výkazu nedoplatků, v němž stojí, že převody se týkají dražené nemovitosti, mimo to v knihovním výpisu jsou na listu B. uvedeny trhové smlouvy, jde tedy z exekučních spisů najevo, že se přihlášené převodní poplatky týkají dražené nemovitosti. Výšku přihlášených převodních poplatků nepřísluší zkoumati soudu a také proti jejich výši nebyl při rozvrhovém roku ani odpor vznesen. Ježto pak ve výkazu nedoplatků, o který jde, jest úředně potvrzeno, že přihlášené poplatky převodní jsou vykonatelné, nejsou důvody, z kterých nižší soudy na poplatky ty z rozvrhové podstaty nic nepřikázaly, oprávněny.

Citace:

Č. 14901. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 119-120.