NPD documents search: Boh. adm., 16 (1934), sv. 1

Čís. 13627.

Při zabavení peněz jest berní exekuci považovati za skončenou tím, že se zabavené peníze podle předpisu § 371/1 zák. ze dne 15. června 1927, čís. 76 sb. z. a n. súčtují na exekuční náklady a na vymáhanou pohledávku.
Až do súčtování na vymáhaný daňový dluh zůstanou zabavené peníze vlastnictvím dlužníkovým a není ani případné vlastnictví jiných osob zabavením dotčeno nebo zrušeno.
Byly-li peníze nalezené u dlužníka na jeho vymáhané daně súčtovány, byla tím exekuce skončena a žalobě vylučovací nemůže býti vyhověno. Nesejde na tom, zda exekuce byla skončena již také v době, kdy byl podán odpor proti zabavení, aniž na tom, že exekuční úřad nesečkal se súčtováním až do projití osmidenní lhůty k podání námitek proti zabavení, jak předepsáno v odstavci druhém vládního nařízení ze dne 20. prosince 1927, čís. 175 sb. z. a n. k § 357/1 zák. čís. 76/1927 sb. z. a n.
(Rozh. ze dne 8. června 1934, Rv I 659/33.)
K vydobytí daňových nedoplatků proti Emanuelu R-ovi zabavil berní úřad dne 15. prosince 1931 svým exekutorem 6000 Kč a súčtoval je dne 22. prosince 1931 na vymáhané daně. Žalobě, již podala napotom Terezie Sch-ová o nepřípustnost exekuce, tvrdíc k penězům vlastnictví, procesní soud prvé stolice vyhověl, odvolací soud žalobu zamítl.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Není o tom pochybnosti, že i při zabavení peněz mohou jiné osoby podati odpor proti berní exekuci podle § 357 zákona ze dne 15. června 1927, čís. 76 sb. z. a n. Podle vládního nařízení ze dne 20. prosince 1927, čís. 175 sb. z. a n. k § 357/1 může býti odpor podán, pokud není exekuce skončena. Při zabavení peněz jest exekuci považovati za skončenou tím, že se zabavené peníze podle předpisu § 371, 1 zákona zúčtují na exekuční náklady a na vymáhanou pohledávku. K tomuto § 371, 1 uvádí se totiž na příslušném místě citovaného vládního nařízení, že hotovost, kterou výkonný orgán nalezne při zájmu, nebude jím přijata jako platba, nýbrž jen zabavena, takže až do zúčtování na vymáhaný daňový dluh zůstane vlastnictvím dlužníkovým. Není tedy ani případné vlastnictví jiných osob zabavením dotčeno nebo zrušeno. V dalším odstavci 2 vládního nařízení stanoví se, že exekuční úřad sečká se zúčtováním zabavených peněz na vymáhanou pohledávku až do projití osmidenní lhůty k podání námitek (dlužníkových) proti zabavení (§ 356 odst. 5), aby případně posoudil, nedoporučuje-li se odložiti zúčtování ve smyslu § 360 čís. 3 až do konečného rozhodnutí o uplatněných námitkách, pokud se týče o uplatňovaném odporu proti zabavení peněz. Z tohoto ustanovení je tedy patrno, že má tu býti dbáno nejen zájmů dlužníkových, nýbrž po případě zájmů jiných osob, které proti zabavení podaly odpor. Že však nedodržení této lhůty jest zmatečné nebo nezákonné, jak míní procesní soud, nelze dovoditi ani z doslovu předpisů ani z jejich účelu a nelze souhlasiti ani s tím, že by provedením zúčtování byla jiným osobám, legitimovaným k odporu vůbec, odňata jakákoliv právní ochrana. Nelze s dovolatelkou souhlasiti ani v tom, že o odkladu zúčtování platí obdobně to, co je uvedeno v § 371 zákona o odkladu prodeje pro případ, že byly podány námitky, nehledíc k tomu, že se tu o odporu nemluví. Je to právě v podstatě věci, že prodej věcí nemůže býti odčiněn, kdežto při zúčtování může býti dosaženo nápravy dohodou nebo na základě provedeného sporu. Tu stačí k ochraně oprávněných zájmů případné odložení exekuce ve smyslu § 360 zák., k němuž v souzeném případě nedošlo. Není-li však v souzeném případě sporu o tom, že peníze u dlužníka nalezené, o něž v tomto sporu jde, byly 22. prosince 1931 na jeho vymáhané daně zúčtovány, byla tím exekuce skončena a žalobě vylučovací nemůže býti vyhověno (čís. 5347 sb. n. s.), aniž sejde na tom, byla-li exekuce skončena již také v době, kdy byl podán odpor proti zabavení (§ 406 c. ř. s.).

Citace:

Čís. 13627.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/1, s. 698-699.