Authors:
= Váž. civ., 18 (1936)
PDF

Čís. 14984.
Chovatel plemeníků není oprávněn požadovati od obce náhradu nákladů vzniklých mu vydržováním plemeníků za obec, neuzavřel-li s obcí smlouvu o chovu plemeníků.
(Rozh. ze dne 22. února 1936, Rv I 2471/33.)
Žaloba na náhradu nákladů, vzešlých žalobci (soukromníku) chovem licentovaných plemeníků, podaná z důvodů § 1042 obč. zák. na žalovanou obec, byla zamítnuta soudy všech tří stolic, nejvyšším soudem z těchto
důvodů:
Podle § 3 zák. čís. 169/24 přísluší povinnost opatřovati a chovati v dostatečném počtu plemeníky obci, kteráž může tyto veřejné plemeníky chovati sama aneb přenechati jejich chov jednotlivým chovatelům neb chovatelským organisacím na základě smlouvy s obcí uzavřené a komisí pro chov hospodářských zvířat schválené. Výjimečně (§ 3 odst. 6 cit. zák.) mohou beze smlouvy s obcí soukromé osoby chovati plemeníky, ale jen když to povolí ministerstvo zemědělství (§ 3 odst. 6 zák. a § 11 vlád. nař. čís. 204/28), a jen k účelům, k nimž tento chov se povolí. Nesplní-li obec resp. strana, která s ní ujednala smlouvu, svou povinnost, přísluší učiniti příslušná opatření okresnímu úřadu (§ 10 odst. 3 vlád. nař.). Z těchto ustanovení vyplývá, že povinnost chovati veřejné plemeníky náleží výhradně obci a nikoliv soukromým osobám a že tyto se mohou zabývati chovem veřejných plemeníků jen výjimečně a to v mezích smlouvy s obcí uzavřené a komisí schválené. Proti těmto předpisům by bylo jednáno, kdyby v případě, že by obec jí vyhraženou povinnost nekonala, mohl ji za ni plniti soukromník. Tím by oklikou bylo dosaženo právě opaku toho, co zákon zamýšlel, totiž odnětí chovu veřejných plemeníků soukromému podnikání. V tom, že žalobce choval veřejné plemeníky — třeba již licentované — nelze tedy shledávati splnění povinností uložených žalované obci a žalobce nemůže se proto na obci domáhati náhrady vzešlých mu nákladů z důvodu jednatelství bez příkazu (§ 1037 obč. zák.) ani z důvodu použití věci k užitku jiného nebo z důvodu učiněného nákladu za jiného (§§ 1041 a 1042 obč. zák.).
Citace:
č. 14984. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 242-243.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).