Dědic. — Defensor matrimonii.Defensor matrimonii. (Obhájce svazku manželského.)Defensor matrimonii jest soudem k tomu zřízen, aby hájil platnosť resp. nerozlučnosť svazku manželského ve sporu o těchto okolnostech vzešlém. Úloha jeho spočívá v tom, aby byl soudu nápomocen při pátrání po skutečné pravdě, pročež jest jeho povinností, aby se všech jednání zúčastnil. Jeho povinností jest tudíž, aby vyšetřil všechny okolnosti, které při rozhodování o platnosti nebo neplatnosti manželství, závažnými býti mohou (§ 97 o. o. z.), tak aby ve sporu na všechno poukázati mohl, co se za platnosť manželství přimlouvá, nebo co by aspoň oslabiti mohlo důkaz, který byl uveden na doklad neplatnosti manželství. Dle nesprávného znění § 17 dv. d. ze dne 23. srpna 1819 č. 1595 sb. z. s. mohlo by se zdáti, jakoby obhájci svazku manželského příslušela úloha vyšetřujícího soudce, který by byl povinnen se stejnou svědomitostí u soudu vše uvésti, co platnosti manželství nasvědčuje a co jí odporuje. Takovému pojmutí odporuje však nejen pojmenování jeho osoby »obhájcem manželství«, nýbrž i historický původ tohoto zřízení právního.Defensor matrimonii má se vyjádřiti o řečech žalobcových (§14 dv. d. ze dne 23. srpna 1819 č. 1595 sb. z. s.), a jest nejen oprávněn, nýbrž dokonce povinnen proti rozsudku, který na neplatnosť manželství zní, podati stížnosť odvolací, po případě řádnou i mimořádnou stížnosť do volací. Dle § 115 o. o. z. a dv. d. ze dne 23. srpna 1819 č. 1595 sb. z. s. zřizuje se defensor matrimonii netoliko při sporech o neplatnosť manželství, nýbrž i pro spory o rozloučení manželství. Obhájce svazku manželského pro tyto spory zřízený má stejná práva a povinnosti, jako obhájce platnosti manželství, s tím pouze rozdílem, že není povinnen proti rozsudku stolice druhé rozsudek stolice prvé potvrzujícímu podávati mimořádnou stížnosť dovolací. Žádají-li oba manželé souhlasně za rozloučení manželství, má sobě zřízený obhájce vyzvídáním a pátráním jistotu zjednati, zda manželé nežádali za rozloučení pro okamžitou nelibosť, anebo z touhy, aby mohli v nový sňatek vejíti, ježto nahodilým objasněním celého stavu věci mohlo by se snadno docíliti toho, že by se manželé toliko rozvedli od stolu a lože, což pak nevylučuje možnosť pozdějšího usmíření.Obhájci svazku manželského nepřísluší nárok na odměnu za zastupování, ovšem ale nárok na náhradu hotových výloh z pokladny státní(roz. ze dne 10. října 1882 č. 9122 sb. »Gl. U.« a ze dne 30. ledna 1877 č. 6366 sb. »G1. U.«).