Čís. 4249.

Při posuzování nepostrádatelnosti (§ 251 čís. 1 ex. ř.) nelze bráti zřetel na dosavadní obvyklou životní míru povinného a na úroveň jeho společenského postavení, nýbrž povinný má nárok pouze na takové předměty domácího nářadí, bez nichž se naprosto nemůže ve své domácnosti obejíti.
(Rozh. ze dne 14. října 1924, R I 792/24.)
Žádost dlužnice (vdovy po továrníku), by z exekuce byly vyloučeny některé ze zabavených předmětů (stůl, lampa, stolní váhy, ruční mandl) jakožto domácí zařízení soud prvé stolice zamítl, rekursní soud návrhu vyhověl.
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu.
Důvody:
Rekursní soud míní, že předměty, o které jde, dlužno považovati podle §u 251 čís. 1 ex. ř. za takové domácí nářadí, jehož povinná podle dosud obvyklé míry životní a podle úrovně společenského postavení nutně potřebuje pro sebe, a které proto jest pro ni nepostradatelné. Nelze tento právní názor sdíleti. Užitím slova »nepostradatelné« v §u 251 čís. 1 ex. ř. dal zákonodárce srozumitelně na jevo, že při posuzování nepostrádatelnosti nelze bráti zřetel na dosavadní obvyklou míru životní povinné strany a na úroveň jejího společenského postavení, nýbrž, že dlužno povážiti, že při výkonu exekuce má povinná strana nárok pouze na takové předměty z domácího nářadí, bez nichž se naprosto nemůže ve své domácnosti obejíti. Tedy nerozhoduje okolnost, že si dlužnice uvykla na užívání elektrického světla, že obývá více místností, a že k tomu účelu potřebuje více lamp, že nelze totiž po ní již z důvodů bezpečnosti požadovati, aby ponechanou jí petrolejovou lampu přenášela z místnosti do místnosti. Proto sluší uznati, že pod položkou 10. zájemného protokolu uvedená lampa není pro dlužnici nepostradatelná. Totéž platí i ohledně zabavených předmětů pol. 20, 27 a 34 zájemního protokolu. Byl-li dlužnici ponechán jiný stůl, není stůl pod pol. 30 ne- nepostrádatelný. Stolní váhy a ruční mandl mohou býti považovány podle zvláštních okolností za nepostrádatelny v domácnosti mnohočlenné, nikoli v domácnosti osamělé paní, ve které jeví se býti postrádatelným přepychem. Proto bylo uznati, že předmětům právě uvedeným nelze přiznati povahu předmětů podle §u 251 čís. 1 ex. ř. nezabavitelných.

Citace:

č. 4249. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/2, s. 408-409.