NPD documents search: Váž. civ., 10 (1928), sv. 1

Čís. 7891.

Dal-li příjemce věřiteli směnku na částečnou úhradu dluhu s výslovným zmocněním, by si ji věřitel sám vyplnil aniž byla ujednána výplata valuty, nejde o protismluvní vyplnění směnky, dodal-li věřitel ve směnce »hodnota ve súčtování«.
(Rozh. ze dne 17. března 1928, Rv I 452/28.)
K námitkám žalovaného ponechal procesní soud prvé stolice směnečný platební příkaz v platnosti. Odvolací soud napadený rozsudek potvrdil. Důvody: Pokud se vytýká neúplnost řízení v tom směru, že není svědecky zjištěno, že dodatek na směnce »den Wert in Verrechnung« vepsal vlastnoručně žalovaný, je to sice pravda, ale je to nerozhodné, když jednak oba slyšení svědkové seznali a soud zjistil, že žalovaný akceptant dal žalobkyni akcept na částečnou úhradu svého dluhu s výslovným zmocněním, by si ji sama vyplnila, což se stalo, jednak důvod směnečného závazku není ani všeobecnou, tím méně zvláštní náležitostí směnky ve smyslu čl. 4 sm. ř.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Dodatek na směnce »Wert in Verrechnung« nemá pro platnost směnky významu (čl. 4 a 7 sm. ř.). Námitka nevyplacené valuty, kterou žalovaný vznesl z důvodu, že onen dodatek neodpovídá skutečnosti, může býti opřena jenom o to, že výplata valuty byla smluvně ujednána a že námitku tuto lze vznésti proti žalobci. Vyplnila-li však žalobkyně směnku slovy »hodnota v súčtování«, nejde o protismluvní vyplnění, jež by mohlo bránit uplatnění směnky, když žalovaný ani netvrdil, že sе stala opačná úmluva, an se dodatek netýká podstatné náležitosti směnky a žalovaný ani nepopírá dluh, který směnka měla krýti.

Citace:

č. 7891. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1929, svazek/ročník 10/1, s. 478-479.