Authors:
= Boh. adm., 14 (1932), sv. 1
PDF

Č. 9900.
Vyvlastnění. — Školství (Slovensko): * Žádost o vyvlastnění pozemku na stavbu obecní školy podanou podle zákona o stavebním ruchu nelze odmítnouti s poukazem, že staveniště pro obecní školy lze vyvlastniti jen podle zák. čl. XLI:1881.
(Nález ze dne 14. května 1932 č. 7188.)
Prejudikatura: není v rozporu s Boh. A 3101/24.
Věc: Obec Ch. proti zemskému úřadu v Bratislavě o vyvlastnění pozemků podle zákona o stavebním ruchu.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: St-lčina žádost, aby podle zákona o stavebním ruchu č. 44/27 byly vyvlastněny pozemky č. kat. . . . v Ch. na stavbu nové obecní školy, byla nař. rozhodnutím v cestě instanční zamítnuta proto, že pro vyvlastnění na stavbu veřejné školy nelze použíti předpisů zák. o stav. ruchu, nýbrž nutno žádost takovou uplatňovati podle předpisů zák. čl. XLI:1881.
Proti tomu namítá stížnost, že i v tomto případě lze použíti předpisů zák. o stav. ruchu, neboť zákon tento jest zákonem speciálním, který nastoupil na místo již zastaralého vyvlastňovacího zákona z roku 1881.
O stížnosti té bylo uváženo:
Žal. úřad, jak z odůvodnění jeho rozhodnutí vychází, sám připouští, že podle § 2 zák. č. 44/27 možno je vyvlastniti staveniště pro stavbu budov určených pro veř. potřebu, tedy zřejmě i pro stavbu veř. školy obecní. Poukazuje však k tomu, že ustanovením § 2 zák. č. 44/27 nebyly zrušeny dosud platné jiné zákony o vyvlastnění pozemků na stavbu budov určených pro veř. potřebu. Z toho dovozuje, že podle § 2 zák. č. 44/27 lze staveniště pro veř. budovu vyvlastniti jen tehdy, nelze-li vyvlastnění toho dosíci podle jiného zákona. Poněvadž pak staveniště pro zbudování obecné školy lze vyvlastniti podle zák. čl. XLI:1881, nelze je vyvlastniti podle zák. č. 44/27. Proto nebyla podle názoru žal. úřadu stěžující si obec oprávněna žádati o vyvlastnění to podle zák. č. 44/27 a proto zamítá její odvolání proti rozhodnutí I. stolice, nepovolujícímu vyvlastnění to z důvodů věcných.
Právem označuje stížnost právní názor ten za nesprávný.
Zák. článek XLI:1881 upravuje všeobecně instituci vyvlastnění a vyslovuje v § 1 zásadu, že vyvlastnění přípustno je jen ve veř. zájmu, uváděje dále případy, kdy právě v tomto veř. zájmu vyvlastniti lze. V § 2 pak se uvádí, že krom případů v § 1 uvedených lze v obcích, mimo pro jiné případy, vyvlastniti nemovitost pro účely budování školy veřejné. Není tedy cit. zákonný článek zákonem specielním, upravujícím zvláštním způsobem instituci vyvlastnění pro stavbu škol obecních, nýbrž upravuje instituci vyvlastnění vůbec, při čemž jen jako jeden z mnohých zájmů veřejných, pro který lze vyvlastnění povoliti, označuje i budování obecní školy.
Jestliže později byl vydán zákon o stav. ruchu č. 44/27, jehož hlava I. jedná o opatření stavenišť a § 2 praví, že pozemky mohou býti vyvlastněny mezi jiným i pro stavbu budov veřejných, tu nelze nalézti, proč by zák. čl. XLI:1881 měl brániti tomu, aby obec, chce-li si pro stavbu školy opatřiti vhodné staveniště, nemohla a nesměla se vyvlastnění domáhati podle zák. č. 44/27 a musela za právní podklad svého žádání voliti jedině zák. čl. XLI:1881, když zákonný článek ten není zákonem, upravujícím specielně instituci vyvlastnění stavenišť pro školy obecní, nýbrž instituci vyvlastnění vůbec a jen stavbu škol takových za zájem veřejný prohlašuje. Nelze při tom přehlédnouti i rozdíly mezi zák. čl. XLI:1881 a zák. č. 44/27 jak co do věcných podmínek, za kterých podle toho či onoho zákona může vyvlastnění býti povoleno, tak co do řízení.
Zákon č. 44/27 připouští pro stavby v § 2 uvedené vyvlastnění pozemků nezastavěných neb sice zastavěných, ale k účelům obývacím nezužitkovaných, ustanovuje zvláštní pořadí, v němž pozemky mohou býti vyvlastněny, kdežto zák. čl. XLI:1881 takových omezení nemá. Naproti tomu zase řízení podle zák. č. 44/27 je v podstatě jednodušší a rychlejší než podle zák. čl. XLI:1881.
Nejde-li, jak již řečeno, při zák. čl. XLI:1881 o zákon upravující specielně instituci vyvlastnění pro staveniště školy obecní, a chce-li obec pro stavbu školy takové použíti nemovitosti, kterou podle § 2 a pořadí v § 3 zák. č. 44/27 stanoveného vyvlastniti lze, pak nelze obec se žádostí o vyvlastnění podle zák. 44/27, který vyvlastnění pro stavbu budov určených pro veř. potřebu všeobecně připouští, zamítnouti s poukazem na to, že vyvlastnění to lze žádati podle zák. čl. XLI:1881.
Na podkladě těchto úvah dospěl nss k závěru, že mylným jest názor vyslovený v nař. rozhodnutí, že obec nemohla se vyvlastnění domáhati podle zák. č. 44/27. Poněvadž jen tento mylný právní názor vedl žal. úřad k tomu, že nař. rozhodnutím odvolání stěžující si obce zamítl, muselo nař. rozhodnutí býti zrušeno podle § 7 zák. o ss.
Citace:
č. 9900. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické nakladatelství, 1933, svazek/ročník 14/1, s. 970-971.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).