Čís. 12008.Společenstva podle zákona ze dne 9. dubna 1873, čís. 70 ř. zák. Vyloučení člena ze společenstva lze s jeho souhlasem odvolati.(Rozh. ze dne 20. října 1932, Rv II 388/31.)Žalobce domáhal se na žalovaném společenstvu výplaty vkladu, tvrdě, že byl usnesením představenstva a dozorčí rady žalovaného společenstva ze dne 30. listopadu 1927 ze společenstva vyloučen. Procesní soud prvé stolice uznal podle žaloby, odvolací soud žalobu zamítl.Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.Důvody:Dovolatel napadá rozsudek odvolacího soudu pro nesprávné právní posouzení věci (čís. 4 § 503 c. ř. s.), leč neprávem. Dopisem ze dne 30. listopadu 1927 bylo dovolateli ovšem oznámeno, že byl usnesením představenstva a dozorčí rady žalovaného společenstva z téhož dne vyloučen ze společenstva na základě § 5 čís. 3 stanov. Avšak podle zjištění odvolacího soudu, jež dovolatel nenapadá, prohlásil dovolatel začátkem prosince 1927 k přednostovi společenstva, že by zůstal nadále členem, že již nebude pracovati u nečlenů, načež mu přednosta odvětil, že tudíž věc je tím vyřízena, že zůstane vše pří starém. Tento postup přednostův byl schválen představenstvem a dozorčí radou žalovaného společenstva a dovolatel byl nadále považován za člena společenstva a připustil, že se i sám považoval nadále za člena společenstva. Je-li tomu tak, nelze o tom pochybovati, že vyloučení dovolatele ze žalovaného společenstva bylo odvoláno, což se zákonu nijak nepříčí, poněvadž se to stalo za souhlasu dovolatelova. Dovolatel tudíž v pravdě vůbec nepřestal býti členem žalovaného společenstva a nebylo proto zapotřebí nového jeho přijetí na základě písemného prohlášení. Žalobní nárok, jenž se zakládá na usnesení představenstva a dozorčí rady žalovaného společenstva ze dne 30. listopadu 1927 o vyloučení dovolatele ze společenstva, postrádá proto právního podkladu a odvolací soud nepochybil po právní stránce, když jej zamítl.