NPD documents search: Váž. civ., 11 (1929), sv. 1

Čís. 580.

Předpisu § 187 tr. zák. nelze použíti, jde-li o zločin zneužití moci úřední.
(Rozh. ze dne 22. října 1921, Kr I 213/21.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl po ústním líčení zmateční stížnost obžalovaného do rozsudku porotního soudu v Praze ze dne 24. října 1920, jímž byl stěžovatel uznán vinným zločinem zneužití moci úřední podle § 101 tr. zák. — mimo jiné z těchto důvodů:
Zmateční stížnost uplatňuje s hlediska zmatečního důvodu čís. 5 § 344 tr. ř., že nebylo vyhověno návrhu obhájcovu, by dána byla dodatečná otázka ve smyslu § 187 tr. zák. Jelikož porušení zákonitých předpisů o kladení otázek tvoří samostatný důvod zmatečnosti dle § 344 čís. 6 tr. ř., nelze dotčenou výtku uplatňovati jako všeobecný důvod zmatečnosti dle § 344 tr. zák. čís. 5. Než i uplatňování s hlediska zmatku dle § 344 čís. 6 tr. ř. brání předpis předposledního odstavce § 344 tr. ř. Neboť dobrodiní § 187 tr. zák. nepřichází v úvahu pro beztrestnost v případě zločinu § 101 tr. zák., nýbrž bylo by přišlo toliko v úvahu v případě odsouzení pro krádež. Ježto však porotcové zodpověděli již první hlavní otázku, znějící na zločin zneužití moci úřední, kladně, takže ku zodpovědění eventuelní otázky na krádež vůbec ani nedošlo, jest nepochybným, že nepoložení otázky ve smyslu § 187 tr. zák. nemohlo býti obžalovanému na újmu.

Citace:

č. 5221. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1936, svazek/ročník 17, s. 96-97.