NPD documents search: Váž. civ., 7 (1925), sv. 2

Čís. 8843.

Společenstva podle zákona ze dne 7. dubna 1873, čís. 70 ř. zák.
Rejstříkový soud jest oprávněn, by, rozhoduje o zápisu voleb nebo jinakých usnesení valné hromady společenstva, zkoumal věcnou správnost odpovědí.
Členové společenstva jsou oprávněni stěžovati si do usnesení rejstříkového soudu, jímž byl povolen zápis zrušení společenstva, podali-li — Čís. 8843 —
452
proti nesprávnému prý postupu při hlasování na valné hromadě protest, jemuž nebylo vyhověno.
(Rozh. ze dne 5. dubna 1929, R I 107/29.)
Rejstříkový soud vyhověl protestu členů společenstva proti usnesení valné hromady o zrušení společenstva potud, že prohlásil usnesení valné hromady, jakož i zápisy na jeho základě neplatnými. Rekursní soud napadené usnesení potvrdil.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu a uvedl v otázce, o niž tu jde, v
důvodech:
Nelze přisvědčiti právnímu názoru stěžujícího si společenstva, že členové družstva nemohou napadati zápis do rejstříku společenstva, správně usnesení, jímž byl zápis povolen, nýbrž že by mohli napadati jen usnesení valné hromady, tvořící podklad zápisu, a to jen žalobou, nikoliv v řízení nesporném. Družstvo přehlíží, že řada jeho členů podala především proti nesprávnému prý postupu při hlasování na valné hromadě ze dne 1. července 1928 protest a že teprve, když protestu nebylo vyhověno, a rejstříkový soud povolil zápis zrušení společenstva a likvidace, byla několika z protestujících členů podána stížnost, jejíž obsah se kryl v podstatě s protestem. Rejstříkovému soudu nemůže býti odpíráno právo, by při zápisu voleb nebo jinakých usneseni valné hromady nezkoumal věcnou správnost odpovědí, by se spokojil jen s formálním obsahem usnesení, na jichž podkladě byla podána odpověď, zví-li, ať již odkudkoli, že při usnášení se byly porušeny stanovy nebo zákon. To plyne již z ustanovení § 3 min. nař. ze dne 14. května 1873, čís. 71 ř. zák., podle něhož mají soudy z moci úřední bdíti nad zachováním předpisů o odpovědí skutečností, jež jest zapsati do společenstevního rejstříku, ale také z § 9 zákona o revisi družstev ze dne 10. Června 1903, čís. 133 ř. zák., podle něhož jest revisor povinen, zjistiv, že nebyly dodrženy předpisy zákona neb stanov a nebyla zjednána náprava, oznámiti závadu úřadům jmenovaným v § 2 tohoto zákona, tedy při společenstvech soudu. Z toho patrno, že rejstříkový soud může odstraniti následky porušení stanov neb zákona a že tedy odpomoc proti usnesením společenstva učiněným na takovémto vadném podkladě může býti zjednána tímto soudem. Aby tomuto úkolu mohl dostáti, musí míti rejstříkový soud právo, by konal příslušná šetření, zda oznámení o porušení stanov nebo zákona jest pravdivé čili nic, a podle toho zápis povolil neb odepřel. Byl-li zápis povolen, nelze odepříti členům družstva, aby se stížností domáhali změny, jde-li o skutečnost, která svým významem a důsledky zasahuje přímo v jejich práva společenstevní (§ 9 nesp. pat., § 7 minist. nařízení ze dne 14. května 1873, čís. 71 ř. z.). Že takovou skutečností jest i zrušení společenstva, netřeba zvláště odůvodňovati.

Citace:

č. 5642. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/1, s. 866-867.