Čís. 10528.


Bylo-li vyrovnací řízení v čase exekučního návrhu již skončeno, lze povoliti exekuci k vydobytí celé pohledávky. Jest na dlužníku, by se bránil námitkami podle §§ 35 nebo 36 čís. 1 ex. ř.
(Rozh. ze dne 14. února 1931, R I 1026/30.)
Soud prvé stolice exekuci povolil, rekursní soud exekuční návrh zamítl. Důvody: Přisvědčiti jest názoru, že povolení exekuce jest nepřípustné, protože bylo u krajského soudu zahájeno vyrovnací řízení, které bylo přijato dne 9. října 1929 a potvrzeno vyrovnacím soudem dne 28. března 1930, kteréžto usnesení vešlo v právní moc dne 14. května 1930. Podle potvrzeného vyrovnání má býti první ze čtyř stejných splátek sročná do šesti měsíců po právoplatném potvrzení vyrovnání. Ježto exekuční návrh byl podán před uplynutím této lhůty, odporuje povolení exekuce obsahu vyrovnání.
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu.
Důvody:
Vyrovnací řízení nevadilo, by exekuce nebyla povolena, poněvadž v čase návrhu bylo již skončeno a tím zanikly účinky jeho zahájení podle § 10 vyr. ř. Soudně potvrzeným vyrovnáním nezanikla účinnost rozsudku ze dne 16. února 1929 jako exekučního titulu. K obsahu soudního vyrovnání nesměl soud povolující exekuci hleděti, neboť exekuce se povoluje podle §§ 3 druhý odstavec, 7, 55 ex. ř. podle návrhu vymáhajícího věřitele a podle exekučního titulu zpravidla bez předchozího ústního jednání a bez slyšení povinné strany. Ani soud rekursní nesměl k němu hleděti, poněvadž údaje o něm v rekursu jsou novoty, jež nejsou v rekursním řízení dovolené. Ana vymáhající věřitelka vede exekuci bez ohledu na soudní vyrovnání, jest na povinném, by se bránil námitkami podle §§ 35 nebo 36 čís. l ex. ř. (sb. n. s. čís. 7144).
Citace:
Nález č. 2250. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5/1, s. 1082-1082.