NPD documents search: Váž. civ., 8 (1926), sv. 1

Č. 12035.

Učitelstvo: I. * Tříletá preklusivní lhůta podle předpisu § 30 odst. 6 učitelského zákona (č. 104/1926 Sb.) k uplatnění nároku učitele na doplatek služebních příjmů z důvodu zápočtu let podle ustanovení § 7 posl. odst. zák. č. 470/19 Sb. počíná plynouti teprve od povolení, aby vysvědčení způsobilosti bylo opatřeno doložkou ve smyslu ustanovení odst. 1 tohoto §u. — II. Prekluse podle § 30 odst. 6 zák. č. 104/1926 Sb. týká se i doplatků, na které byl nárok uplatněn před vyhlášením cit. zák., rozhoduje-li úřad o nároku takovém již po vyhlášení zákona toho.
(Nález ze dne 19. září 1935 č. 17929/35.)
Prejudikatura: srov. Boh. A 11976/35.
Věc: Hubert K. v H. (adv. Dr. Bedřich Mautner z Prahy) proti ministerstvu školství a národní osvěty o doplatek služebních příjmů.
Výrok: Nař. rozhodnutí zrušuje se pro nezákonnost.
Důvody: Pro st-lovo vysvědčení způsobilosti bylo výnosem min. škol. ze 7. dubna 1923 podle ustanovení § 7 zák. z 23. července 1919 č. 470 Sb. výjimečně povoleno antedatování na zkušební období z listopadu 1916. Podáním z 9. března 1926 žádal st-l o připočtení služební doby podle téhož zákonného předpisu a o změnu všech dosavadních platových poukazů se zřetelem k této delší služební době.
Zšr v Brně výnosy z 31. července 1927 a z 12. září 1932 započetla st-li ke dni 1. dubna 1926, t. j. k prvnímu dni měsíce, následujícího po podání žádosti, veškerou vojenskou a školní službu tak, jako by byl nastoupil školní službu dne 1. srpna 1913, přiznala st-li ke dni 1. ledna 1926 služné 5. stupně, ke dni 1. ledna 1929 služné 6. stupně a ke dni 1. ledna 1932 služné 7. stupně. Doplatky služebních příjmů vyplývající z tohoto zařazení přiznala zšr podle § 30 odst. 6 učit. zák. za dobu 3 let před podáním žádosti, t. j. za dobu od 1. dubna 1923.
Odvoláním vzal st-l v odpor výrok, jímž mu byly doplatky služebních příjmů, resultující z připočtu služební doby, přiznány jen za 3 léta před podáním žádosti.
Min. škol. nař. výnosem zamítlo odvolání to jako zákonem neodůvodněné. Při tom vzalo v úvahu, že st-l uplatnil nárok na úpravu zařazení a tím i služební příjmy vyšší vzhledem k ustanovení § 7 zák. č. 470/1919 Sb. teprve žádostí z 9. března 1926 a že mu proto podle předpisu § 30 odst. 6 věty 2 zák. č. 104/1926 Sb. přísluší právní nárok na doplatky scházejících částek pouze do 3 roků od splatnosti té které měsíčně nesprávně vyplacené částky, kdyžtě zák. č. 104/1926 Sb. vztahuje se na nedoplatky z doby před účinností zák., tedy v daném případě správně od 1. dubna 1923. Okolnost, že o opravu zařazení (resp. zápočet podle § 7 zák. č. 470/1919 Sb.) bylo zažádáno ve lhůtě 3 let od intimace rozhodnutí, jímž st-li bylo vysvědčení způsobilosti zpětně datováno, je pro věc právně nerozhodná; pro st-le byl opatřením tím sice založen právní nárok na výhody plynoucí z § 7 zák. č. 470/1919 Sb., nebyl tím však nikterak dotčen předpis § 30 odst. 6 na modifikaci event. důsledků přiznání jich pcto nedoplatků, pokud jde o dobu delší 3 let; pokud jde o nárok sám, dlužno uvésti, že není vázán na uplatnění v době 3 let, t. j. lze jej s modifikací právě zmíněnou uplatniti s úspěchem kdykoli později, nikoli pouze ve lhůtě 3leté. O stížnosti, podané no toto rozhodnutí, nss uvážil:
St-l namítá nejprve, že předpis § 30 odst. 6 učit. zák. na sporný případ nedopadá, poněvadž st-l podal žádost o doplatky v březnu 1926, tedy ještě před vyhlášením učit. zák. č. 104/1926 Sb.
Námitce té nemohl nss přisvědčiti.
Ustanovení odst. 6 § 30 učit. zák. zní: Byly-li učiteli vypláceny služební příjmy nižší, než mu podle vydaných výměrů příslušely, nebo nebylo-li učiněno z moci úřední opatření o zvýšení služebních příjmů, na něž učitel měl podle platných předpisů nárok, může učitel uplatňovati nárok na doplatek scházejících částek pouze do 3 roků od splatnosti té které nesprávně vyplacené částky. Totéž platí, pokud zvláštní předpisy jinak nestanoví, o nedoplatcích na služební příjmy, jestliže učitel svůj příslušný nárok, ač byl k tomu podle platných předpisů povinen, neuplatnil do 3 roků od vzniku nároku.
Zákon mluví tu zcela všeobecně o nárocích na doplatky služebních příjmů, resp. o zániku jejich a nerozeznává, jde-li o nároky na doplatky, vzniklé nebo uplatněné po vyhlášení zák. učit., nebo před jeho vyhlášením, a stanoví tedy preklusi nároku na doplatky služebních příjmů, na něž vznikl nárok nebo jichž splatnost nastala v době starší než tří roků, počítajíc zpět od uplatnění nároku na doplatky, bez rozdílu, zda nárok na doplatky byl uplatněn teprve po vyhlášení učit. zák. nebo před jeho vyhlášením. Rozhoduje-li tedy úřad o nároku na doplatky služebních příjmů v době, kdy učitelský zákon byl již vyhlášen, jak tomu bylo i v případě dnešním, musí použiti ustanovení § 30 odst. 6 učit. zák., a to i v tom případě, jde-li o nárok na doplatky, uplatněný ještě před vyhlášením učit. zák. (srov. Boh. A 11976/35).
Stížnost namítá dále, že i kdyby se předpisu § 30 odst. 6 učit. zák. mohlo na daný případ použíti, nebyly by tu splněny skutkové předpoklady tohoto předpisu, neboť splatnost doplatků, vyplývajících z přiznání výhody § 7 zák. č. 470/1919 Sb., resp. nárok na tyto doplatky, byl pro st-le založen teprve povolením k antedatování jeho vysvědčení způsobilosti, jež bylo sděleno výnosem zšr-y v Brně ze 3. května 1923, doručeným st-li dne 12. května 1923. Od tohoto dne do dne podání žádosti, t. j. do 9. března 1926, neuplynula však doba 3 let, stanovená v § 30 odst. 6 učit. zák. Této námitce nemohl nss upříti oprávněnost.
Podle ustanovení odst. 6 § 30 učit. zák. počíná 3letá preklusivní lhůta plynouti od splatnosti té které částky nedoplacených služebních příjmů, resp. od vzniku nároku na vyplacení služebního příjmu. Jest se tudíž tázati, kdy vznikl st-li nárok na doplatek služebních příjmů, vyplývající ze započítání služební doby podle ustanovení druhé věty § 7 zák. č. 470/1919 Sb.
První až třetí věta § 7 zák. č. 470/1919 Sb. obsahují ustanovení o připojení doložky na vysvědčení způsobilosti odchovanců učitelských ústavů a výpomocných učitelů osvědčující, že vysvědčení to má po stránce právní takovou platnost, jako kdyby bylo vydáno v nejbližším zkušebním období po uplynutí 2 let od zkoušky dospělosti. Ve čtvrté větě tohoto paragrafu se pak praví, že těmto učitelům započítají se všechna léta vojenské služby i dosavadní školské prakse do služebního postupu podle zák. č. 274/1919 Sb. tak, jako kdyby byli nastoupili službu prvého dne měsíce následujícího po vykonání zkoušky dospělosti.
Z tohoto předpisu je zřejmo, že učitel nabývá právního nároku na zápočet let podle tohoto ustanovení a na doplatek služebních příjmů ze zápočtu let resultující teprve na základě zmíněné doložky na vysvědčení učitelské způsobilosti. Dokud připojení doložky na vysvědčení nebylo příslušným úřadem povoleno a dokud o tom učiteli nebylo učiněno sdělení, nelze mluviti o nároku učitele na zápočet let a na příslušný doplatek služebních příjmů.
Posoudí-li se podle tohoto právního stavu dnešní případ, dlužno dospěti k závěru, že st-l nabyl právního nároku na doplatek služebních příjmů, vyplývající ze zápočtu služebních let, teprve tehdy, když mu byl doručen výnos zšr-y v Brně ze 3. května 1923 o výjimečném povolení, aby na st-lově vysvědčení učitelské způsobilosti byla připojena doložka ve smyslu ustanovení § 7 zák. č. 470/1919 Sb., což se stalo podle tvrzení stížnosti, obsahem správních spisů nevyvráceného, dne 12. května 1923. Podal-li st-l žádost o započtení let a vyplacení doplatku služebních příjmů dne 9. března 1926, nelze uznati správným závěr žal. úřadu, že st-l nárok na doplatek služebních příjmů uplatnil po uplynutí doby 3 let od splatnosti tohoto doplatku, resp. od vzniku nároku na tento doplatek, a že tudíž nároku na doplatky služebních příjmů, připadajících za dobu před 1. dubnem 1923, st-l pozbyl.
Poněvadž pak tento závěr žal. úřadu spočívá na nesprávném použití ustanovení § 30 odst. 6 učit. zák., nezbylo než nař. rozhodnutí zrušiti podle § 7 zák. o ss.

Citace:

Rozhodnutí č. 294. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1921, svazek/ročník 1, s. 518-519.