Čís. 1082.

Předražovaní (zákon ze dne 17. října 1919, čís. 568 sb. z. a n.).
Ku založení zločinné kvalifikace dle druhého odstavce §u 11 lich. zák. stačí, že pachatel odpykal hlavní trest, uložený mu předchozím odsouzením pro přečin dle lichevního zákona, třebas nebyl na něm dosud vykonán trest vedlejší.
Zařazení do pracovního oddílu (zákon ze dne 18. března 1921, čís. 129 sb. z. a n.).
Neuznal-li nalézací soud, odsoudiv pachatele pro zločin ve smyslu §u 1 zák. čís. sb. 129/21, spáchaný po nabytí účinnosti tohoto zákona — by pachatel byl zařazen do pracovního oddílu, jest to zmatkem dle §u 281 čís. 11 tr. ř.
(Rozh. ze dne 19. ledna 1923, Kr II 819/22.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl po ústním líčení zmateční stížnosti státního zastupitelství do rozsudku lichevního soudu při zemském trestním soudě v Brně ze dne 7. listopadu 1922, jímž byla obžalovaná uznána vinnou zločinem předražování dle odstavce druhého §u 11 zákona ze dne 17. října 1919, čís. 568 sb. z. a n. a doplnil napadený rozsudek v ten smysl, že se obžalovaná má po rozumu §u 1 zákona ze dne 18. března 1921, čís. 129 sb. z. a n. zařaditi do trestního pracovního oddílu na dobu dvou měsíců.
Důvody:
Jelikož obžalovaná odsouzena byla pro zločin dle §u 11 čís. 4 lichevního zákona, mělo po rozumu §u 1 zákona ze dne 18. března 1921, čís. 129 sb. z. a n. býti zároveň vysloveno, že se má zařaditi do trestního pracovního oddílu na přiměřenou dobu. Výrok tento jest obligatorní, a, opomenul-li soud lichevní výrok ten učiti, překročil své trestní oprávnění, což jest zmatkem dle §u 281 čís. 11 tr. ř. Bylo proto odůvodněné zmateční stížnosti státního zastupitelství vyhověti a napadený rozsudek doplniti v ten smysl, že se obžalovaná má po rozumu §u 1 zákona ze dne 18. března 1921, čís. 129 sb. z. a n., zařaditi do trestního pracovního oddílu na dobu dvou měsíců. Podotýká se, že, jak ze spisů o předchozím potrestání obžalované pro přečin dle §u 11 čís. 4 lichevního zákona vidno, byl na ní před spácháním nového trestního činu vykonán toliko trest na svobodě — 6 měsíců tuhé vězení — nikoli též náhradní trest 10 dnů za nedobytnou peněžní pokutu. Než, činí-li lichevní zákon zločinnou kvalifikaci dle druhého odstavce §u 11 lichevního zákona závislou všeobecně na podmínce, že pachatel byl již jednou pro přečin potrestán, nutno uznati postačitelným, když vykonán byl na něm trest hlavní, to tím spíše, an výkon trestů vedlejších je často závislým na předpokladech, jež nastati mohou teprve po drahné době, a jež může obviněný snadno značně protáhnouti, jak se stalo také v případě, o nějž tuto jde. Nelze míti za to, že zákon zločinnou kvalifikaci učinil závislou na předpokladech tak vratkých a neurčitých, kdyžtě přece dle motivů chtěl přiměřeným zostřením hrozeb trestných dle možnosti zvýšiti ochranu spotřebitelstva proti neodůvodněnému vykořisťování.

Citace:

č. 1082. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5, s. 51-52.