NPD documents search: Boh. adm., 9 (1927), sv. 2

Čís. 1985.

Předpoklady skutkové podstaty zločinu ve smyslu §u 214 tr. zák. (prvá věta).
Ukrytí odcizených věcí nezakládá skutkové podstaty nadržování podle §u 214 (307) tr. zák., nýbrž spadá vždy, třebas se úmysl pachatelův nesl k zatajení půtahů, sloužících ku objevení pachatele neb činu, pod ustanovení §u 185 (464) tr. zák.
(Rozh. ze dne 13. května 1925, Zm II 182/25.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl v neveřejném zasedání zmateční stížnosti obžalovaného Raimunda G-а do rozsudku zemského jakožto nalézacího soudu v Brně ze dne 11. února 1925, kterým byli uznáni vinnými Raimund G. a Josef G. zločinem nadržování zločincům podle §u 214 tr. zák. a Raimund G. mimo to přestupkem podle §u 32, 36 zbr. pat., zrušil napadený rozsudek, ohledně Josefa M-а dle §u 290 tr. ř., a vrátil věc nalézacímu soudu, by ji znovu projednal a rozhodl.
Důvody:
Předpoklady zločinu nadržování zločincům podle prvé věty §u 214 tr. zák. jsou: a) někým jiným před tím spáchaný zločin (přečin neb přestupek zakládají skutkovou podstatu §u 307 tr. zák.), b) činnost záležející v tajení stop zločince nebo zločinu za tím účelem, by tím bylo zmařeno neb stiženo objevení pachatele zločinu nebo jednotlivých půtahů, kterážto činnost musí však záležeti v positivním činění, c) vědomí nadržovatele o deliktu, před tím spáchaném, a to nejen vědomí, že byl delikt spáchán, nýbrž i jaký delikt byl spáchán a d) že nadržovací činnost nebyla přislíbena před činem. Tyto předpoklady musí býti v odsuzujícím rozsudku přesně a určitě dle §u 270 čís. 5 tr. ř. zjištěny. V tomto případě měl nalézací soud jasně zjistiti, že látky, jichž držení obžalovaný na žádost M-а svým potvrzením kryl, pocházely z krádeže a to vzhledem k ceně z krádeže zločinné a že jich původ G-ovi a M-ovi byl znám, že tedy věděli, že věci, jež kryli, byly ukradeny a to způsobem zločinným a že stvrzenku vydali za účelem shora pod b) uvedeným. Rozsudek zjišťuje, že obžalovaní byli si toho vědomi, že nejde o reelní jednání, nýbrž že látky musí býti podezřelého původu a že se jedná o věc, jejíž cena přesahuje daleko 200 Kč. Nezjistil tudíž rozsudek řádně, jak shora dovoženo, náležitost skutkovou pod písm. c) uvedenou a též ji řádně neodůvodnil. Je tudíž zmateční stížnost G-ova, která proto uplatňuje zmatky dle §u 281 čís. 5, 9 písm. a) tr. ř. v právu a bylo proto uznati, ježto se nelze obejíti bez nového hlavního přelíčení, dle §u 5 zákona ze dne 31. prosince 1877 čís. 3 ř. z. pro rok 1878 tak jak shora uvedeno, aniž by bylo potřebí obírati se dalšími ve zmateční stížnosti uplatňovanými zmatky.
Poněvadž pak tytéž příčiny, na nichž se zakládá toto opatření zrušovacího soudu k dobru G-ovu, prospívají také spoluobžalovanému M-ovi, slušelo i ohledně něho podle §u 290 tr. ř. uznati právem tak, jak shora uvedeno. Pakli by u nového hlavního přelíčení soud nalézací zjistil, že obžalovaný G. na návod stejně do věci zasvěceného M-а vystavil Heleně K-ové a Marii D-ové ono potvrzení o původu látek v úmyslu a s vědomím shora pod c) vylíčeným, tu dlužno podotknouti, že ukrytí odcizených věcí netvoří skutkové podstaty nadržování podle §u 214 (307) tr. zák., nýbrž vždy a to i pro případ, kdyby úmysl pachatelův se nesl k zatajení půtahů, ku objevení pachatele neb činu sloužících, skutkovou podstatu specielních norem §u 185 případně 464 tr. zák. Tak nauka a rozhodnutí Vid. sb. č. 3565 a 4494 a Sb. n. s. č. 586/21, odchylně Vid. sb. č. 4382/17 a Sb. n. s. č. 78.

Citace:

č. 1985. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1926, svazek/ročník 7, s. 283-284.