Authors:
= Váž. tr., 13 (1931)
PDF

Čís. 4315.


Odpovídá účelu zákona, by mladistvému provinilci při prvním poklesku nebyla příliš dloubá zkušební lhůta překážkou v uskutečnění jeho snahy zjednati si lepší vzdělání a postavení.
(Rozh. ze dne 3. listopadu 1931, Zm I 33/31.) Nejvyšší soud jako soud zrušovací zamítl v neveřejném zasedání zmateční stížnost obžalovaného do rozsudku krajského soudu v Táboře ze dne 5. prosince 1930, pokud jím, byl stěžovatel uznán vinným zločinem krádeže podle §§ 171, 174 II a), c) tr. zák., vyhověl však odvolání obžalovaného z výroku o podmíněném odsouzení co do zkušební doby tří let a zkušební dobu snížil na dva roky. Odvolání vyhověl z těchto
důvodů:
Nelze upříti důvodnost odvolání obžalovaného z výroku o podmíněném odkladu výkonu trestu co do délky zkušební doby tří let. Obžalovaný odůvodňuje toto odvolání tím, že by mu tak dlouhá zkušební doba vadila v tom, by za dva roky, kdy se vyučí řemeslu, mohl vstoupiti do průmyslové školy. Při vyměření zkušební lhůty přichází v úvahu kromě povahy trestného činu, pro který došlo k odsouzení, i povaha vinníkova a stupeň jeho polepšitelnosti, a odpovídá zajisté účelu zákona, by mladistvému provinilci při prvním trestném poklesku stanovení příliš dlouhé zkušební lhůty nebylo překážkou v uskutečnění jeho snahy zjednati si lepší vzdělání a postavení. S toho hlediska jest pokládati odvolání obžalovaného za důvodné a bylo proto zkušební dobu snížiti na dva roky.
Citace:
Čís. 4315. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1932, svazek/ročník 13, s. 552-553.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).