Čís. 1788.
Nelze provésti fusi výrobního a hospodářského společenstva se společností s r. o.
(Rozh. ze dne 22. srpna 1922, R I 851/22.)
Společenstvo s r. o. domáhalo se výmazu svého zápisu v rejstříku, ježto se na valné hromadě usneslo na fusi se společností s r. o. Rejstříkový soud vrátil společenstvu opověď k doplnění v tom směru, by opovězeny byly zrušení a likvidace společenstva. Rekursní soud usnesení potvrdil. Důvody: Dle § 96 zákona ze dne 6. března 1906 čís. 58 ř. zák. přípustná jest fuse toliko při společnosti s ručením obmezeným s akciovou společností nebo jinou společností s ručením obmezeným. Z tohoto zákonného předpisu plyne úsudkem z opaku, že není přípustná fuse společenstva se společností s ručením obmezeným; kdyby zákon takovouto fusi za přípustnou byl pokládal, byl by to zajisté vytknul v § 96 cit. zák. I když tedy stěžující si společenstvo usneslo se na valné hromadě ze dne 6. března 1921 pokud se týče 12. března 1922, by veškerá jeho aktiva i pasiva převedena byla na společnost O., obchodní společnost s r. o. za přenechání podílů členům společenstva a i když tato společnost dne 12. března 1922 usnesla se tato aktiva a pasiva převzíti, nelze navrhovaný výmaz společenstva beze všeho provésti. Usnesení tohoto společenstva ze dne 6. března 1921 (12. března 1922) jest v podstatě usnesením o zrušení společenstva a tomuto zrušení musí nezbytně následovati likvidace dle § 41 a násl. zákona ze dne 9. dubna 1873, čís. 70 ř. zák. a teprve po provedení jejím lze výmaz společenstva povoliti. Právem proto žádá rejstříkový soud. aby opovězeny byly zrušení a likvidace společenstva.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu
neboť
napadené usnesení odpovídá ustanovení § 41 zák. ze dne 9. dubna 1873, čís. 70 ř. zák., které zákonem ze dne 12. srpna 1921, čís. 293 sb. z. a n. zrušeno nebylo a nejsou tu tedy podmínky dovolacího rekursu uvedené v § 16 nesp. říz.