NPD documents search: Váž. civ., 4 (1922)

Č. 7561.

Občanství státní (Slovensko): * Podmínka § 1 zák. z 1. července 1926 č. 152 Sb. o udělení státního občanství čsl. (nepřetržité bydliště v některé obci na Slov. a Podk. Rusi po 4 léta před 1. lednem 1910) je splněna jen tehdy, bydlila-li dotčená osoba v téže obci.
(Nález ze dne 17. listopadu 1928 č. 30890.)
Věc: Samuel Sz. v L. proti ministerstvu vnitra o státní občanství.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: St-l, měst. zvěrolékař v L., žádal podáním z 23. srpna 1926 o udělení čsl. státního občanství dle zák. z 1. července 1926 č. 152 Sb. s tím, že odůvodňuje svoji prosbu připojenými svědectvími. Mezi těmito přílohami jsou: 1. ověřený překlad svědectví představenstva obce S. v nynějším Rumunsku z 8. května 1924, dle kterého st-l, narozený v Aradu v r. 1874, měl v obci S. dom. právo do r. 1904 a tohoto roku z této obce se odstěhoval do obce Sp. v nynějším Čsl., 2. obecní svědectvo pobytu, vydané obecní radou města Sp. dne 14. září 1926, že se st-l, býv. místní zvěrolékař, od 1. září 1904 do konce července 1907 v obci té zdržoval a 3. obecné svědectvo, vydané obecním úřadem města L. 13. září 1926, dle kterého st-1 bydlí od července 1907 stále a nepřetržitě v L.
Min. vnitra nař. rozhodnutím nevyhovělo žádosti st-le za udělení čsl. stát. občanství podle úst. zák. z 1. července 1926 č. 152 Sb., ježto podle obsahu žádosti a dokladů k ní připojených nebydlil před 1. lednem 1910 v žádné obci Slov. nebo Podk. Rusi plná čtyři léta a nevztahují se tudíž k němu ustanovení uvedeného zákona.
Stížnost k nss-u vytýká rozhodnutí tomu nezákonnost, poněvadž úst. zákon č. 152/26 nečiní nárok na udělení čsl. stát. občanství závislým na tom, že bydlil žadatel ve čtyřletí před 1. lednem 1910 nepřetržitě v téže obci, nýbrž vztahuje se podmínka nepřetržitosti na Slov. a Podk Rus.
Nss shledal stížnost bezdůvodnou:
§ 1 úst. zák. o udělení stát. občanství čsl. z 1. července 1926 č. 152 Sb. zní: »Štátni občania býv. Uhorska, ktorí před dňorn 1. januára 1910 aspoň štyry roky nepřetržite mali bydlište v niektorej obci Slov. alebo Podk. Rusi a obec táto za táto dobu nečinila proti nim námietky podl’a § 9 zák. čl. XXII/1886, majú nárok na udelenie čsl. štátneho občianstva, keď majú od uplynutia spomenutých štyroch rokov nepřetržite do podanej žiadosti bydlište na území náležiaci dnes Čsl. republike ....« Zákon tu tedy rozeznává dobu před 1. lednem 1910 a po něm. Pro prvou dobu vyžaduje, aby měla dotčená osoba nepřetržité bydliště v některé obci Slov. nebo Podk. Rusi, pro druhou dobu, t. j. pro dobu po 1. lednu 1910, aby měla nepřetržité bydliště na území náležejícím dnes Čsl. republice. Z toho, že neužil zákonodárce, pokud jde o prvou dobu, slov »na území Slov. nebo Podk. Rusi«, podobně jako použil pro druhé období slov »na území náležejícím dnes Čsl. republice«, nýbrž, že vymezil bydliště ve čtyřletí před 1. lednem 1910 slovy »v některé obci Slov. nebo Podk. Rusi«, je patrno, že nestačí, bydlila-li dotčená osoba v onom čtyřletí na území Slov. nebo Podk. Rusi vůbec, tedy v několika obcích, nýbrž že je potřebí, aby byla v této době bydlila v téže obci Slov. nebo Podk. Rusi. To plyne však zcela nepochybně dále také ze slov »a obec táto za túto dobu nečinila proti nim námietky«, poněvadž kdyby byl zákonodárce nemyslil na jedinou a touž obec, nebyl by zajisté užil jednotného čísla »obec táto nečinila«, nýbrž plurálu »obce tyto .... nečinily«. Konečně svědčí pro výklad, jenž je tuto uvedenému ustanovení dáván, také sám návrh zák. ze 24. března 1926, č. tisku 225, kdež se praví výslovně: »Prakticky znamená náš návrh toľko, že každý, kto na území Čsl. republiky bývá aspoň od 1. januára 1906, teda viac ako 20 rokov, z tejto doby strávil před 1. januárom 1910 aspoň 4 roky nepřetržite v jednej a tej samej obce Slov. alebo Podk. Rusi «
Je tedy názor stížnosti nesprávný.

Citace:

č. 2037. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1924, svazek/ročník 4, s. 1089-1091.