Č. 7589.


Zaměstnanci veřejní. — Řízení před nss-em: 1. I za platnosti vl. nař. č. 113/1926 jest služební poměr kanc. pomocníků, oficiantů a vrchních oficiantů, kteří nebyli podle § 88 cit. nař. ustanovení pomocnými kancelářskými úředníky ve veřejnoprávním poměru služebním, poměrem soukromoprávním. — 2. Proto jsou podle § 3 lit. a) zák. o ss z kompetence nss-u vyjmuty spory o úpravu služ. požitků a o pensionování takovýchto zaměstnanců.
(Nález ze dne 27. listopadu 1928 č. 31995.)
Prejudikatura: Boh. A 2897/23.
Věc: Emerich L. v Bratislavě proti generálnímu finančnímu ředitelství v Bratislavě stran přeložení na trvalý odpočinek a úpravy služebních požitků.
Výrok: Stížnost se odmítá jako nepřípustná.
Důvody: St-l, narozený dne 19. listopadu 1898 v Bratislavě a tamtéž příslušný, byl dekretem gfř v Bratislavě ze 4. července 1921 přijat do státních služeb jako kane. pomocník. Službu nastoupil dne 5. července 1921. Dekretem téhož úřadu jmenován byl kane. oficiantem s platností od 1. srpna 1924. Převod do nových platů proveden byl dekretem z 19. července 1926 a poukázán st-li plat 2. platové stupnice 1. stupně. Nař. rozhodnutím byl st-1 na základě ustanovení čl. 66 odst. 1 vl. nař. č. 17/26 dán koncem ledna 1927 do trvalé výslužby a vyměřeno mu podle § 65 odst. 1 vl. nař. č. 113/26 v důsledku jeho započítatelné služební doby okrouhle 6 roků odbytné jednou pro vždy ve výšce dvojnásobné částky pens. základny obnosem 12 600 Kč.
St-lově žádosti o dodatečné přiznání 2. platového stupně 7. platové stupnice počínajíc od 1. července 1926, resp. na základě toho o poukázání vyššího odbytného, nevyhovělo gfř dalším nař. rozhodnutím z věcných důvodů.
Rozhoduje o stížnosti uvážil nss toto:
St-lův služební poměr, jak výslovně jest uvedeno v jmenovacím dekretu, byl založen na nařízení z 25. ledna 1914 č. 21 ř. z. Již v nál. Boh. A 2897/23 vyslovil nss názor, na němž trvá i v tomto sporu, že služ. poměr kane. oficiantů, založený na cit. nařízení, jest se zřetelem na předpis 3. odst. § 6 tohoto nař. považovati za soukromoprávní poměr námezdní, o kterém vzhledem k ustanovení § 105 úst. list. a zák. č. 217/25 nepřísluší dle § 3 lit. a) zák. o ss rozhodovati nss-u.
Ve směru tom nenastala změna ani za platnosti vl. nař. č. 113/26, neboť služ. poměr kanc. oficiantů resp. oficiantek jest také podle tohoto nařízení, jak tomu nasvědčuje již úvodní věta části prvé cit. vl. nař. »kancelářští pomocníci, kancelářští oficianti a vrchní kancelářští oficianti v soukromoprávním poměru« a jak dále v této části prvé v § 9 odst. 3 výslovně se stanoví, soukromoprávním služebním poměrem.
Jedinou výjimku stanoví § 88 cit. vl. nař., podle něhož stávají se kanc. oficianti, kteří nebyli podle § 7 odst. 7 plat. zák. ustanovení kancelářskými úředníky, po uspokojivé nepřerušené desetileté službě započítatelné ve vlastnosti oficianta pomocnými kancelářskými úředníky ve veř-právním poměru.
Tento posléz uvedený případ však u st-le není, neboť st-1 byl jmenován kanc. oficiantem teprve s platností od 1. srpna 1924, i sluší na jeho služ. poměr hleděti podle § 9 cit. vl. nař. jako na služ. poměr soukromoprávní. Než spory ze soukromoprávního poměru náležejí, jak shora již uvedeno, před řádný soud a je proto i spor, o nějž jde, dle § 3 lit. a) zák. o ss z příslušnosti nss-u vyloučen.
Citace:
č. 7589. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa, 1928, svazek/ročník 10/2, s. 382-383.