Čís. 11145.


Návrh veřejného orgánu na přístup k dražebnímu řízení zastupuje jeho přihlášku podle § 172, poslední odstavec, ex. ř.

(Rozh. ze dne 3. listopadu 1931, R II 279/31.)
Rozvrhuje nejvyšší podání za exekučně prodanou nemovitost, nepřikázal soud prvé stolice eráru dlužné daně a veřejné dávky, pro něž byla eráru povolena exekuce nucenou dražbou přístupem k dražebnímu řízení. Rekursní soud napadené usnesení potvrdil.
Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení, jakož i rozvrhové usnesení ze dne 28. května 1931 a předcházející mu rok ze dne 27. dubna 1931, a uložil prvému soudu, by, nařídě rok k jednání o rozvrhu nejvyššího podání, o něm znovu jednal a rozhodl a pří tom k daním a veřejným dávkám uvedeným ve výkazech nedoplatků a v platebních rozkazech ze dne 2. března 1931, pro něž stěžovateli byl povolen přístup k dražebnímu řízení, přihlížel jakožto včas přihlášeným.
Důvody:
Nelze souhlasiti s právním názorem nižších soudů, že k dlužným daním a veřejným dávkám seznamenaným ve výkazích nedoplatků a v platebních rozkazech z 2. března 1931, pro něž byla stěžovateli k jeho návrhu podanému u soudu exekučního povolena exekuce vnucenou dražbou přístupem k dražebnímu řízení, nebylo lze při rozvrhovém roku v pořadí přednostním přihlížeti proto, že ony daně a dlužné dávky nebyly ve smyslu ustanovení § 172 poslední odstavec ex. ř. nejpozději při dražebním stání před počátkem dražby přihlášeny. Pro řečené daně a veřejné dávky byla stěžovateli povolena exekuce vnucenou dražbou nemovitosti přístupem k dražebnímu řízení, stěžovatel má v tomto exekučním řízení postavení vymáhajícího věřitele (§ 139 třetí odstavec ex. ř.) a, an učinil v podání ze dne 4. března 1931 u exekučního soudu návrh na exekuci vnucenou dražbou nemovitosti pro řečené daně a veřejné dávky, jež byla mu povolena přístupem k zahájené již dražbě a rok dra- žební se konal 13. března 1931, zastupuje jeho návrh přihlášku předepsanou § 172 poslední odstavec ex. ř., takže není zákonného důvodu, pro který by ke shora zmíněným daním a veřejným dávkám jakožto včasně přihlášeným při rozvrhu nejvyššího podáni v pořadí přednostním nemohlo býti přihlíženo. Při tomto právním názoru na spornou otázku zaujatém bylo dovolacímu rekursu vyhověti a zaříditi další podle ustanovení § 210—214 ex. ř.
Citace:
Č. 11145. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1931, svazek/ročník 13/2, s. 448-449.