NPD documents search: Váž. civ., 15 (1933), sv. 1

Čís. 12438.

Okolnost, že žalovaný nepodal včas žalobní odpověď vzhledem k ujištění žalobcovu, že z věci nevyvodí důsledků, nelze uplatňovati v odvolání proti rozsudku pro zmeškání.
(Rozh. ze dne 10. března 1933, Rv II 7/33.)
Procesní soud prvé stolice uznal podle žaloby rozsudkem pro zmeškání, ježto žalovaný nepodal včas žalobní odpověď. V odvolání uplatňoval žalovaný mimo jiné, že žalobce jednal obmyslně, ježto u prvého roku ujistil žalovaného, že z věci nevyvodí důsledky, a že ža- lovaný, důvěřuje tomuto ujištění, žalobní odpovědi včas nepodal. Odvolací soud napadený rozsudek potvrdil, shledav v tomto tvrzení žalovaného novotu v dovolacím řízení nepřípustnou.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání a uvedl v otázce, o niž tu jde, v
důvodech:
Právní mylnost napadeného rozsudku spatřuje dovolatel především v tom, že odvolací soud považuje za novotu (§ 482 c. ř. s.) jeho tvrzení v odvolání, že žalobce, znaje stav věci a podav žalobu, jednal obmyslně a u prvého roku ujistil žalovaného, že z věci nevyvodí důsledky, a že žalovaný, důvěřuje tomuto ujištění, žalobní odpověď včas nepodal. Leč okolnost, že žalovaný nepodal včas žalobní odpověď právě vzhledem k řečenému ujištění žalobcovu, nelze uplatňovati v odvolání proti rozsudku pro zmeškání jako důvod bránící tomu, by byl vynesen rozsudek pro zmeškání, ježto důvody, jež brání tomu, by byl vynesen rozsudek pro zmeškání, jsou uvedeny v § 402 c. ř. s. pod čís. 1—3 výčetmo. Neuplatnil-li je žalovaný, nemůže vytýkati ani řízení, že byl zbaven možnosti ve sporu se brániti.

Citace:

Čís. 12438.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1934, svazek/ročník 15/1, s. 372-373.