NPD documents search: Váž. civ., 19 (1937), sv. 1

Čís. 15740.

Výměnek.
Nárok na poskytování výměnku, sjednaného pro případ pracovní nezpůsobilosti, vzniká již snížením této nezpůsobilosti, bránícím získati prostředky k výživě.
Výměnkové dávky splatné již před podáním žaloby lze požadovati v jejich peněžité hodnotě a nerozhoduje, zda si oprávněný v té době zaopatřil jinak výživu.
(Rozh. ze dne 14. ledna 1937, Rv I 315/35.) Žalobce se na žalovaném domáhá plnění výměnku v peněžité hodnotě v zažalované částce, a to od 1. července 1032 do 1. září 1933 tvrdě, že žalovaný mu odepřel plniti smluvený výměnek in natura, ač v té době byl žalobce k práci nezpůsobilý a podle smlouvy o výměnku mu proto vznikl nárok na plnění. Prvý soud neuznal žalobní nárok důvodem po právu. Odvolací soud uznal žalobní nárok důvodem po právu.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
V souzeném případě spočívá jádro sporu v řešení otázky, zda a od kdy lze považovati žalobce za nezpůsobilého k práci ve smyslu odst. III b) odstupní smlouvy, takže má nárok na výměnek. Výměnkem jsou požitky a práva, jež vlastník nemovitosti, postupuje ji osobě třetí, vyhrazuje (vymiňuje) sobě nebo třetí osobě na čas dožití svého nebo třetí osoby nebo na učitý čas, aby si tím zajistili své zaopatření (viz rozh. č. 5148, 6610 Sb. n. s.). Přihlíží-li se k tomuto účelu výměnku, vyplývajícímu z jeho právní povahy, pak nelze vyložiti ustanovení odst. III b) odstupní smlouvy jinak, než že jím měl býti žalobce zajištěn pro dobu, kdy nebude s to zaopatřiti si vlastní prací prostředky potřebné ke krytí denních životních potřeb. Nelze proto dotčené ustanovení smlouvy vykládati, že by žalobce musel býti trvale ke každé práci nezpůsobilým, nýbrž stačí, dokáže-li, že jeho pracovní způsobilost jest tak snížena, že mu již neumožňuje, aby si zaopatřil prostředky k výživě. I když se vychází ze skutkového předpokladu prvním soudem zjištěného, nelze dojíti k jinému úsudku, než že žalobce dokázal takovou pracovní nezpůsobilost. V této příčině jest důležité, že žalobci bylo v době prohlídky lékařským znalcem 62 let, že podle znaleckého posudku, který jest v souhlasu s lékařským vysvědčením Dr. Leopolda G., trpí chorobami, které ho činí občas k práci naprosto nezpůsobilým, a že by i v době, kdy není stižen záchvaty svých chorob, mohl obstarávati jen lehčí práce. Za toho stavu věci nedostačuje pracovní způsobilost žalobcova k tomu, aby si opatřil prostředky k výživě, a jest proto nezpůsobilý k práci ve smyslu odstupní smlouvy. Na tom nic nemění skutečnost prvním soudem zjištěná, že žalobce asi 3/4 roku pracoval u Anny U., která mu za to poskytla stravy a bytu, neboť neplnila-li žalovaná, jak přiznává, svůj závazek k poskytování výměnku vůči žalovanému a podařilo-li se žalobci, ačkoliv jeho pracovní způsobilost jest omezena, nalézti si přechodné zaměstnání, nelze z toho, jak neprávem činil první soudce, dovozovati, že není k práci nezpůsobilým. Co se týká právního posouzení věci, nelze v souzeném případě užíti ustanovení §§ 1042 a 672 obč. zák., jichž se dovolává odvolací soud. Žalobce dovozuje žalobní nárok ze smluvního závazku žalované, který nesplnila. Podle povahy tohoto nároku nemusí se žalobce domáhati plnění dotčeného smluvního závazku pro dobu minulou in natura, poněvadž ten slouží k zajištění denních životních potřeb žalobcových, a jest proto žalobce oprávněn požadovati na žalované, aby mu naturální dávky, když je včas nesplnila, uhradila v peněžní hodnotě (viz rozh. č. 9670 Sb. n. s.). K této úhradě jest povinna bez zřetele na to, zda a pokud se žalobci podařilo zaopatřiti si jinak prostředky k živobytí potřebné v době, kdy mu již příslušel nárok na výměnek, neboť tím nezanikl smluvní závazek žalované v příčině výměnku. Z povahy chorob u žalobce zjištěných a lékařského vysvědčení Dr. Leopolda G. vyplývá, že obmezená pracovní způsobilost trvala po celou dobu, za kterou žalobce žádá úhradu v peněžní hodnotě za nesplněné naturální dávky. K použití § 672 obč. zák. nejsou dány předpoklady, pokud nebyl v této příčině vyšetřen úmysl stran, který jest v první řadě rozhodujícím (§ 914 obč. zák.), ježto výměnek byl dojednán smlouvou. Bude na prvním soudě, aby v tomto směru řízení doplnil, neboť otázkou, zda žalobce má nárok také na ošacení, jest dotčen žalobní nárok jen co do své výše.

Citace:

Čís. 15740.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1938, svazek/ročník 19/1, s. 55-57.