Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně, 16 (1907). Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 300 s.
Authors:
= Zprávy Právnické jednoty moravské, 16 (1907)
PDF

Alimenty jakožto prozatímné opatření.
A. žádala proti svému manželu B. o prozatímné opatření toho způsobu, že se tomuto uložiti má, aby na její a jejího dítěte výživu přispíval měsíčně obnosem 60 K na dobu, až spor její s B. na placení alimentů pro ni a dítě pravoplatně bude rozhodnut. První stolice návrh zamítla, druhá povolila:
Důvody:
Dle § 378. ex ř. povoliti lze prozatimné opatření i před zahájením sporu. Ustanovení toto jest všeobecné, platí tudíž i pro alimenty dle § 382. č. 8. ex ř., neboť pro odchylku zákon sám neposkytuje žádné opory a schází pro ni též jakýkoliv důvod slušnosti. Naopak dlužno pokládati alimenty za nejdůtklivější důvod pro prozatímně opatření a z příčiny té poskytovati jim též plnou měrou oné výhody § 378. ex. ř. Též z ohledů praktických nelze ospravedlňovati ohledně alimentů výjimku z tohoto zákonného ustanovení, ana přec není pochybnost o titulu žalobním a možnosti brzského podání žaloby, kdežto neposkytnutím prozatímného opatření by se žadatelce, jakmile by se připustilo vyplacení služného manželovi, aspoň pro tento měsíc dosáhnutí výživného snadno znemožnilo.
Důvody, o které se opírá zamítavé usnesení, nemohou proto býti správnými a jeví se skutečně mylnými.
Z toho, že zákonodárce do § 382. ex. ř. v odst. 8. pojal též výživné pro manželku a dítky, nelze přece logicky vyvozovati, že by byl chtěl tím výživné z výhod prozatímného opatření vyloučiti; toť by byl naopak výživné mlčky pominul. Zařáděním jeho do způsobů prozatímních opatření zákonodárce nemohl zamýšleti nic jiného, než učiniti je účastným veškerých výhod, kterých instituce prozatímních opatření věřitelům a ohroženým poskytuje.
To jest i zjevno ze zprávy stálého výboru k ex. ř., na kterou se naříkané usnesení odvolává. Vždyť dí se ve zprávě té výslovně, že pojetí výživného do způsobů prozatímních opatření stalo se k vůli úplnosti, čímž jest přece jasně řečeno, že výživné sem vším právem a s veškerými výhodami prozatímných opatření patří. Ze se tam praví, že vlastně nezavádí se tím nic nového, ano již i platné právo prozatímní opatření připouštělo, z toho přece nelze dedukovati, že by zákonodárce tím chtěl nařizovati, aby pro způsoby prozatímních opatření v odst. 8. § 382 ex. ř. uvedených zachovány býti měly formální resp. procesualní postupy v dotyčných předpisech materielního práva — naříkané usnesení citují §§ 108. a 117. obč. z. — naznačené. Vždyť čl. XXVII. uv. z. k ex. ř. nařizuje výslovně opak. Ostatně oba §§ 108. i 117. ob. z. obč. týkají se rozvodu a nedají se nikterak appretovati na případ tento, kde jedná se výlučně jen o alimenty a o rozvodu ani zmínka se nečiní. Konkluse prvního soudce, že opatření stran výživného soud může učiniti teprvé po zahájení sporu o rozvedení neb rozloučení manželství, jest tudíž naprosto pochybenou.
Podaný rekurs jeví se tudíž důvodným, a poněvadž jsou zde též zásadní podmínky ku povolení žádaného prozatímního opatření (§ 378., 381., 389. ex. ř.) a předloženým dopisem též nebezpečí dostatečně bylo osvědčeno, soud rekursní žádosti ihned meritálně vyhověl.
(Rozh. zem. soudu v Brně ze dne 11. května 1906, čís. jedn. R. II. 151./6.)
J. B.
Citace:
Alimenty jakožto prozatímné opatření.. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1907, svazek/ročník 16, číslo/sešit 6, s. 298-299.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).