NPD documents search: Váž. civ., 4 (1922)

Čís. 15121.

K § 22 odst. 4 zák. o spol. s r. o.
Společník společnosti s r. o. nemůže kontrolní právo podle § 22 odst. 4 zák. o spol. s r. o. vykonati zmocněncem.
(Rozh. ze dne 15. dubna 1936, Rv I 962/34.)
Žalobkyně přednesla, že jest společnicí žalované firmy (společnosti s r. o.) a přísluší jí třetina obchodních podílů. Jest zúčastněna 30% na čistém zisku firmy. Valná hromada pro rok 1932 byla svolána k 28. březnu 1933. Na této valné hromadě měla býti přezkoumána také bilance na rok 1932. Podle § 22 zákona ze dne 6. března 1906 čís. 58 ř. z. přísluší žalobkyni právo do 8 dnů před valnou hromadou nahlédnouti do knih a papírů společnosti, tedy v době od 21. března 1933 do 27. března 1933. Ježto žalobkyně jest churavá a nemá také účetnických znalostí, ustanovila jako svého zmocněnce právního zástupce, jenž předložil žalované svoji plnou moc. Žalovaná potvrdila přijetí plné moci a zaslala Dr. M-ovi pozvání k valné hromadě. Když Dr. M. chtěl nahlédnouti do knih, vyrozuměla žalovaná žalobkyni a zmocněnce, že nahlédnutí do knih povolí žalobkyni osobně, nikoliv však zmocněnci. Prvý soud nevyhověl žalobě, jíž se domáhala žalobkyně výroku, že žalovaná je povinna trpěti, aby žalobkyně nahlédla za účelem přezkoumání bilance obchodního roku 1932 do všech obchodních knih a dokladů žalované společnosti prostřednictvím svého právního zástupce. Odvolací soud uznal podle žaloby.
Nejvyšší soud obnovil rozsudek prvého soudu.
Důvody:
§ 22 odstavec 4 zákona o společnostech s ručením obmezeným ustanovuje, že každý společník může během týdne před shromážděním společníků, svolaným ke zkoušení účetní závěrky, nahlédnouti do knih a listin společnosti, neustanovuje však, že společník může toto právo vykonati zmocněncem, ačkoliv zákon tam, kde připouští výkon některého společenského práva společníka zmocněncem, to výslovně ustanovuje, jako v § 39 odst. 3 cit. zák. ohledně výkonu hlasovacího práva při valné hromadě. Z posléze uvedeného předpisu nutně neplyne, že tím jest připuštěn i výkon práva nahlédacího zmocněncem. Takové nutné souvislosti mezi oběma předpisy není, totožnost osoby není tu nezbytně nutná, ježto společník může sám nahlédnouti do knih a papírů a učiniti zmocněnci potřebné sdělení k výkonu hlasovacího práva. Odpovídá to také právnímu ústrojí společností s r. o., pří nichž převládá živel individuální na rozdíl od společnosti akciové a klade se důraz na individuální výběr společníků. I v právu nahlédacím má se uplatniti individualita společníkova v zájmu společnosti. I kontrolní právo společníka veřejné společnosti podle čl. 105 obch. zák., jež je širší než kontrolní právo společníka společnosti s r. o., což jest odůvodněno neobmezeným osobními ručením veřejného společníka, může býti vykonáno jen osobně, nikoliv zmocněncem (srov. rozh. čís. 9777, 11169 Sb. n. s.). Názor žalobkyně, že zákon o společnostech s r. o. chtěl, jak vysvítá z vynechání slůvka »osobně«, kterého se používá v čl. 105 obch. zák., v § 22 cit. zák., připustiti výkon kontrolního práva i jinou osobou, jako zmocněncem, není správný, přihlíží-li se k tomu, že věcný obsah tohoto práva byl oproti kontrolnímu právu, příslušejícímu podle čl. 105 obch. zák. veřejnému společníku, vymezen úže zřejmě vzhledem k omezenému ručení společníka společnosti s r. o. Není tudíž rozšíření oprávnění společníka společnosti s r. o. při výkonu kontrolního práva ani věcně odůvodněno, ani nelze takový úmysl zákonodárce vyčísti ze zákona.

Citace:

Čís. 15121. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 444-445.