Authors:
= Váž. civ., 4 (1922)
PDF

Čís. 2083.


O škodlivém (§ 1118 obč. zák.) užívání lázeňského podniku pachtýřem lze mluviti pouze tehdy, mělo-li v zápětí pokles v návštěvě hostí.
(Rozh. ze dne 6. prosince 1922, Rv I 1410/22.)
Žaloba, jíž domáhal se majitel lázní na pachtýři zrušení pachtovní smlouvy pro špatnou správu lázní, byla zamítnuta soudy všech tří stolic, Nejvyšším soudem z těchto
důvodů:
V § 1118 obč. zák. ustanoveno, že pronajímatel může se domáhati předčasného zrušení nájemního poměru, když nájemce užívá věci v nájem dané způsobem značně škodlivým. Z doslovu tohoto zákonného ustanovení vyplývá, že podmínkou předčasného zrušení nájmu jest škoda, působená pronajímateli, aťsi škoda ta již vznikla neb ať se jí lze v budoucnosti důvodně obávati, musí to však býti škoda hmotná, ideální škoda nestačí. Škodou rozuměti jest zde zhoršení věci, které přesahuje ono zhoršení, které bývá spojeno o obvyklým pravidelným užíváním najaté věci. V našem případě se jedná o nájem lázeňského podniku. Pronajímateli záleží z pravidla hlavně na tom, aby lázeňský podnik byl tak veden, by počet hostí a s nimi spojený příjem z lázeňského podniku se neumenšoval, nýbrž pokud možno zvyšoval, tak aby mohl požadovati bud stále stejně vysoké nájemné (pachtovné) z podniku toho, aneb aby se dalo odůvodniti jeho zvýšení. Zda a jak jsou hosté spokojeni s obchodním vedením lázeňského podniku a restaurace s ním spojené, dotýká se pronajímatele teprve v druhé řadě a to jen potud, pokud by špatné obstarávání restaurace melo v zápětí úbytek návštěvníku lázní a tím i zmenšení výnosnosti lázní. Jen v tomto případě by se mohlo mluviti o škodlivém užívání lázeňského podniku, t. j. o užívání škodlivém pro pronajímatele. Když však je nesporno, že žalovaný vedl lázeňský podnik v roce 1920 a je zjištěno, že sice se vyskytly a byly prokázány některé závady ve vedení tom, avšak je dále nesporno, že r. 1921 byla návštěva lázní těch nicméně ještě četnější nežli r. 1920, neutrpěl pronajímatel lázní žádné škody, výnosnost lázní neklesla, nýbrž naopak stoupla a nelze proto mluviti o tak značném, škodlivém užívání (vedení) lázeňského podniku, aby to odůvodňovalo okamžité, předčasné zrušení poměru nájemního, jaké má na zřeteli zajisté jen v důležitých případech § 1118 obč. zák.
Citace:
č. 2083. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1924, svazek/ročník 4, s. 1172-1173.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).