Č. 5920.

Honební právo. — Administrativní řízení. * Honební výbor není legitimován stěžovati si do výše náhrady stanovené za enklávy podle § 7 česk. hon. zák.
(Nález ze dne 4. října 1926 č. 19593.)
Prejudikatura: Boh. 39 adm.
Věc: Honební výbor v S. proti zemskému správnímu výboru v Praze o rekursní legitimaci ve věci náhrady za enklávy.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Usnesením z 1. dubna 1925 přikázala osk v M. v základě §§ 5 a 17 hon. zákona M-cké uhelné důlní společnosti řadu parcel ležících v kat. obci S. jako enklávu a podle § 7 stanovila náhradu za ně částkou 7 Kč 15 h za hektar ročně. Rekurs hon. výboru v S., který mimo jiné naříkal toto ustanovení z důvodu, že náhrada určena nepřiměřeně nízko, byl v tomto bodu nař. rozhodnutím odmítnut pro nedostatek rekursní legitimace, poněvadž nárok na náhradu podle § 7 hon. zák. za přikázané enklávní pozemky mají toliko jejich majitelé (§ 22 hon. zák.), které však hon. výbor po zákonu není povolán zastupovati.
Stížnost podanou do tohoto rozhodnutí neshledal nss důvodnou.
Hon. zákon zná trojí způsob hospodářského zužitkování hon. práva, příslušejícího zásadně držiteli pozemku; jednak samostatným výkonem myslivosti ve vlastní honitbě (§§ 2, 3), jednak ve formě členského práva v hon. společenstvu (§ 4), a posléze ve formě nároku na náhradu za pozemky, které, nejsouce součástí ani honitby vlastní ani honitby společenstevní, byly okr. výborem přikázány jiné osobě k výkonu myslivosti dle § 5. Subjektem tohoto nároku na náhradu za přikázané pozemky jest jejich držitel (§ 7 a 22) jako subjekt hon. práva principielně s pozemky těmi spojeného.
Podle § 4 hon. zák. tvoří hon. společenstvo gruntovníci osady, pokud jejich souvislý pozemkový komplex dosahuje výměry aspoň 115 ha. K společenstevní honitbě náležejí tedy pozemky osadní jenom potud, pokud jsou součástí tohoto souvislého komplexu, a jenom ohledně těchto pozemků jsou držitelé usedlostí osadních členy hon. společenstva. Podle § 5 hon. zák. přikazují se však k výkonu myslivosti pouze takové pozemky, které nejsou součástí honitby společenstevní. Poněvadž podle § 8 hon. zák. jest hon. společenstvo povoláno spravovati toliko jemu příslušející právo k výkonu myslivosti na honitbě společenstevní (§ 4), stojí pozemky dle § 5 hon. zák. do jiné honitby přikázané zcela mimo svazek a ingerenci hon. společenstva; členství v hon. společenstvu vztahuje se pouze na ty pozemky, které jsou součástí společenstevní honitby, nikoli také na pozemky jiné, byť i ležely v osadě. Důsledkem toho nelze ani hon. výboru, který jest orgánem hon. společenstva (§ 8) a jako takový povolán toliko vésti správu společenstevní honitby (§ 8) a zastupovati hon. společenstvo (§ 12), přiznati oprávnění, aby zastupoval zájmy jednotlivých gruntovníků ohledně těch pozemků, které, nejsouce součástí společenstevní honitby, byly k výkonu myslivosti dle § 5 přikázány do jiné honitby.
Právem uznal tedy žal. úřad rekurs hon. výboru proti určení výše náhrady za pozemky dle § 5 přikázané pro nedostatek legitimace za nepřípustný.

Citace:

č. 5920. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/2, s. 372-373.