Č. 6747.


Živnostenské právo (Slovensko): K přeložení drogistické živnosti ze zemí historických na Slovensku je třeba nové koncese.
(Nález ze dne 24. září 1927 č. 19470.)
Věc: Ladislav B. v Kremnici proti župnímu úřadu v rurčanském Sv. Martině o převedení drogistické živnosti.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: St-l oznámil okr. úřadu v Kremnici, odvolávaje se na ustanovení zák. z 23. června 1925 č. 155 Sb., že svojí drogistickou živnost s oprávněním k přípravě a prodeji látek a preparátů určených k lékařskému upotřebení, pokud nejsou výlučně vyhrazeny lékárníkům, a k výrobě a prodeji umělých vod minerálních přeložil z Ch., okres Kroměříž, do Kremnice. Okr. úřad v Kremnici výměrem z 29. června 1926 prohlásil, že žadatelovo ohlášení pokládá ve smyslu § 59 živn. zák. č. 259 z r. 1924 za žádost o udělení koncese uvedené v §u 22 pod č. 14 cit. zák., a že žádosti té nevyhovuje, ježto místní poměry, jmenovitě malý počet obyvatelů v Kremnici a nepatrný a chudobný kraj nedovolují, aby vedle lékárny existoval s prospěchem ještě obchod s léčivými prostředky, drogami a zbožím podobným, aniž by tím nebyla ohrožena jak existence lékárny tak drogerie, kterážto okolnost měla by neblahý vliv na jakost a čistotu léčivých prostředků, což v zájmu veř. nelze připustiti. V odvolání proti tomu podaném namítal mimo jiné žadatel, že nežádal o koncesi, ježto koncesi již má, a že pouze oznámil úřadu přesídlení živnosti do Kremnice, kteréžto oznámení měl úřad vzhledem k ustanovení zák. č. 155/25 vzíti k úřední vědomosti.
Župní úřad v Turč. Sv. Martině nař. výměrem odvolání zamítl a potvrdil rozhodnutí okr. úřadu z jeho důvodů, zvláště z ohledu na místní poměry. Zároveň poznamenal župní úřad, že by bylo v rozporu s ratio legis, aby podle zákona č. 155/25 bylo přeložení živnosti ze zemí historických na Slov. a ze Slov. do zemí histor. mírněji posuzováno, než jak to ustanovuje § 59 zák. č. 259/1924.
O stížnosti do tohoto rozhodnutí uvážil nss takto: Stížnost namítá, že úřad neprávem vyřídil žádost st-lovu jako žádost o novou koncesi a tuto st-li odepřel, ježto vzhledem k ustanovení § 1 zák. z 23. června 1925 č. 155 Sb. není k přeložení konc. živnosti ze zemí historických na Slov. zapotřebí koncese, nýbrž stačí pouhé oznámení, které st-l také učinil.
Náhled tento nemá opory v zákoně. Ustanovil-li cit. předpis, že živnostníci, kteří provozují nějakou živnost na území, kde platí živn. řád dříve rak., mohou tuto kamkoli přenášeti, třeba v dotyčném území platila pro nastoupení a provozování této živnosti odchylná právní úprava, nezavedl tím naprostou volnost v přenášení živnosti na celém území republiky čsl., nýbrž vyslovil pouze, že odchylnost právní úpravy dotyčné živnosti v zemích hist. a na Slov. sama o sobě nebrání tomu, aby určitá osoba, jež nabyla živn. oprávnění v zemích hist., přenesla svoji živnost na území platnosti živn. zák. č. 259 z r. 1924.
Byla-li tedy určitá osoba uznána za způsobilou k nastoupení a provozování živnosti na území zemí hist., a nabyla-li tu živn. oprávnění, nelze jí odepříti způsobilost k provozování téže živnosti na Slov. a Podk. Rusi jen proto, že nevyhovuje předpisům v těchto zemích ohledně osobní způsobilosti platným. Poněvadž k přenesení živnosti koncesované z jedné obce do druhé vyžaduje se jak v zemích hist. (§ 43 živn. řádu) tak na Slov. a Podk. Rusi (§ 59 živn. zák.) udělení nové koncese, mohl st-l nabýti žádaného oprávnění v obci Kremnici jen na základě udělení nové koncese, a nelze proto vytýkati žal. úřadu, že porušil práva st-lova, když vyřídil podání jeho jako žádost o tuto koncesi. Námitka st-le, že již pouhým svým oznámením nabyl dotyčného živn. oprávnění v Kremnici, je dle toho, co svrchu uvedeno, bezdůvodná. —
Citace:
č. 6747. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 9/2, s. 239-240.