Čís. 17249.


Jestliže podle tvrzení navrhovatele osoba, jež má bytí zbavena svéprávnosti pro marnotratnost, nemá žádného jmění a není ani tvrzeno, že se jí má dostati nějakého majetku v budoucnosti, pozbývá zbavení svéprávnosti svého účelu. Skutečnost, že navrhovatel bude po případě nucen sám ze svého nésti náklady marných sporů, které s ním vede osoba, o jejíž zbavení svéprávnosti jde, nepostačuje k jejímu zbavení svéprávnosti.
(Rozh. ze dne 2. března 1939, R I 131/39.)
Soud prvé stolice zamítl návrh Josefa H. st. na zbavení Josefa H. ml. svéprávnosti pro marnotratnost, kdežto rekursní soud zrušil napadené usnesení a vrátil věc soudu prvé stolice, aby o ní dále jednal a znovu rozhodl.
Nejvyšší soud obnovil usnesení soudu prvé stolice.
Důvody:
Vzhledem k ustanovení §§ 49, 56 řádu o zbav. svépr. nutno otázku přípustnosti dovolacího rekursu řešiti podle § 46, odst. 1, zák. č. 100/1931 Sb. z. a n., a jest dovolací rekurs přípustný, jak dovodil nejvyšší soud v rozhodnutí čís. 12832 Sb. n. s.
Zbavení svéprávnosti proti marnotratnictví (§ 2, č. 1, cis. nař. č. 207/1916 ř. z.) předpokládá duševní úchylnost, jevící se nápadným nehospodárným chováním. Ježto úchylné duševní stavy mohou časem vymizeti, je nutno především zjistiti, zda osoba, jež má býti pro marnotratnost zbavena svéprávnosti, postupovala při správě svých hospodářských věcí nápadně nehospodárně i v době přímo před podáním návrhu. Dále nutno míti na zřeteli, že zbavení svéprávnosti pro marnotratnost jest opatření preventivní, jímž se má čelí budoucímu nebezpečí, že osoba ta uvede sebe nebo svou vlastní rodinu, o níž se má starati, v nebezpečí nouze.
Navrhovatel uvedl, že jeho syn Josef H. ml. lehkomyslně utratil částku dosahující asi 200000 K, s kterou roku 1931 odjel do Prahy. Šetřením bylo zjištěno, že si Josef H. ml. před třemi roky vypůjčil od své tety Štěpánky R., která věděla, že nemá peněz, 3000 K a od Jaroslava B. 18. srpna 1935 1500 K a podle tvrzení navrhovatele a jeho manželky vylákal od navrhovatele před třemi lety 5500 K a před dva a půl rokem 2000 K. Podle toho i kdyby tvrzení navrhovatelovo o lehkomyslném utracení částky 200000 K odpovídalo skutečnosti, stalo se tak již před několika léty, když již před třemi roky Josef H. ml. opatřoval si peníze zápůjčkami. Tvrzená objednávka knih Josefa H. ml. na účet navrhovatele, jemuž knihy byly zaslány, nebyla prokázána. Pro přítomnou dobu a dobu asi dva a půl roku před podáním návrhu na zbavení svéprávnosti zůstává tudíž pouze tvrzení navrhovatelovo, že se Josef H. ml. nestará o to, aby našel zaměstnání, a že žije z měsíčních výpůjček po 600 K od Felicity, F., což ta potvrdila, uvedla však, že se Josef H. ml. stará o to, aby dostal nějaké vhodné zaměstnání, dosud však marně. Uváží-li se, že Josef H. ml. podle údajů navrhovatelových absolvoval jen z částí obchodní a rolnickou školu a že po provedení pozemkové reformy počet plně kvalifikovaného hospodářského úřednictva, hledajícího zaměstnání, velmi stoupl, možno věřiti, že se Josefu H. ml. nepodařilo najíti zaměstnání, jaké by byl ochoten a schopen nastoupiti vzhledem k poměrům, v nichž dosud žil, při čemž třeba uvážiti to, že ho podporuje Felicita F., a pokud jezdí na lyže do hor, činí tak na pozvání a útraty známých jako jejich host.
Nemá-li Josef H. ml. podle tvrzení navrhovatele žádného jmění, nebylo by účelné zbavovati ho pro marnotratnost svéprávnosti, ježto není možno dosáhnouti účele tohoto opatření, t. j. zabrániti budoucímu nebezpečí, že uvede sebe v nebezpečí nouze, když už podle údajů navrhovatele nemá žádného majetku a nebylo ani tvrzeno, že nějakého majetku se mu má dostati v budoucnosti.
Pokud jde o vedení sporu proti navrhovateli, rekursní soud věc správně posoudil, a k jeho důvodům v tomto směru třeba dodati, že zbavením svéprávnosti pro marnotratnost má se zabrániti tomu, aby osoba ta neuvedla sebe nebo svou rodinu, o níž se má starati, v nebezpečí nouze. Josef H. ml. Vvšak vlastní rodiny nemá a to, že jeho otec, navrhovatel, snad bude musiti sám nésti útraty dvou sporů vedených proti němu Josefem H. ml., nestačí tedy k zbavení svéprávnosti Josefa H. ml. pro marnotratnost.
Citace:
čís. 17521. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1940, svazek/ročník 21, s. 727-730.