Čís. 1771.

Pokud sejmutí ulétnuvšího a na cizím pozemku se usadivšího roje včel vlastníkem pozemku zakládá skutkovou podstatu krádeže.
(Rozh. ze dne 27. října 1924, Zm I 551/24.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací uznal po ústním líčení o zmateční stížnosti generální prokuratury na záštitu zákona právem: Rozsudkem okresního soudu v Opočně ze dne 29. listopadu 1924, jímž byli obžalovaní uznáni vinnými přestupkem krádeže podle §u 460 tr. zák., jakož i rozsudkem krajského soudu jako soudu odvolacího v Hradci Králové ze dne 16. ledna 1924, jímž byl tento rozsudek okresního soudu v Opočně co do viny potvrzen, porušen byl zákon v ustanovení §u 171 tr. zák. Rozsudky ty se podle §§ů 33, 292 tr. ř. zrušují, a okresnímu soudu v Opočně se ukládá, by, šetře zásady §u 293 čís. 2 tr. ř., ve věci znovu rozhodl.
V otázce, o niž tu jde, uvedl v
důvodech:
Z úlu vylétnuvší roj včel zůstává podle §u 384 obč. zák. vlastnictvím majetníka mateřského úlu jen potud, pokud je jím pronásledován a jen po dobu dvou dnů. Nepronásledoval-H jej vlastník mateřského úlu po tuto dobu, může si roj vzíti a podržeti na půdě obecní kdokoliv, na vlastní půdě majitel pozemku. Tím ovšem není po dobu dvou dnů vylétnuvší roj naprosto nedotknutelným a výhradně majiteli mateřského úlu náležejícím předmětem, neboť jest národohospodářským prospěchem, aby roj byl zachycen a aby nenáležitým opatřením nepřišel vůbec na zmar. Také nelze vždy určití, jaký čas již jest roj ulétnuvší mimo úl mateřský, a již proto dlužno připustiti, že roj, není-li tu oprávněného pronásledovatele, může býti sejmut majitelem pozemku, v jehož obvodu se usadil. Byl-li tudíž ulétnuvší a na cizím pozemku zašedší roj včel vlastníkem pozemku sejmut, dlužno rozeznávati tyto případy:
I. Roj byl sejmut až po uplynutí 2denní lhůty §u 384 obč. zák., aniž by jej vlastník byl po tuto dobu pronásledoval: V tomto případě vychází zákon z předpokladu, že vlastník včely opustil (§ 386 obč. zák.); včely stanou se takto věcí ničí, vlastník pozemku, na němž roj zasedl, vykoná sejmutím a přisvojením si jich jen okupační právo, jemu podle §u 381 obč. zák. příslušející, a nemůže se tím dopustiti žádného trestného činu.
II. S pronásledováním roje bylo vlastníkem úlu ve dvoudenní lhůtě započato: 1, Sejme-li roj majitel pozemku, v jehož obvodu se usadil, nevěda o pronásledování vlastníkem úlu, nedopouští se trestného činu; nabyv takto bezelstně držby roje, nestane se ani trestuhodným, zdráhá-li se majiteli (pronásledovateli), dodatečně u něho po roji pátrajícímu, jej vydati, neboť krádež je pojmově vyloučena již proto, poněvadž se v tomto okamžiku nalézá sejítnatel — scil. »poctivý« — v držbě včel; nelze také jeho původní naprosto bezvadnou činnost — sejmutí včel — následkem události později se sběhnuvší — pátrání pronásledovatele po nich — posuzovati tak, jakoby sejímatel již od počátku byl jednal ve zlém úmyslu; dolus superveniens nemůže tu přijití v úvahu a jde mezi stranami jen o poměr čistě civilní. 2. a) Sejme-li majitel pozemku roj, věda, že je řádně (§ 384 obč. zák.) pronásledován vlastníkem úlu, dopouští se krádeže, neboť včasným pronásledováním vykonává majetník úlu své vlastnictví jakož i držbu ohledně ulétnuvšího roje; odejme tedy pachatel věc cizí z držby jiného, b) Činnosti této [bod 2 a)] lze pak na roveň klásti případ, sejme-li pachatel včely, věda, kdy a komu ulétly, za tím účelem, by předstižením včasného pronásledování roje vlastníku úlu úmyslně znemožnil; i tu nezaniklo ještě svémocným činem sejímatelovým ani vlastnictví ani držba majitele úlu a naplňuje i toto jednání, nechová-li se vlastník úlu po dvoudenní zákonnou lhůtu ohledně ulétnuvšího roje naprosto netečně (§ 384 obč. zák.), skutkovou podstatu krádeže.

Citace:

č. 1771. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6, s. 643-645.