NPD documents search: Váž. civ., 4 (1922)

Čís. 1968.

Námitky podle § 35 ex. ř. proti exekučnímu titulu, vzniknuvšímu v řízení mimosporném (§ 1 čís. 6 ex. ř.), nutno uplatňovati žalobou.
(Rozh. ze dne 7. listopadu 1922, R I 1185/22.)
Proti exekuci ku vydobytí vyživovacích příspěvků, přiřčených dítěti usnesením nesporného soudce, vznesl povinný otec žalobu, jíž domáhal se zrušení exekuce pro, okolnosti, nastavší po vzniku exekučního titulu. Žalovaný popíral skutková tvrzení žaloby a vznesl též námitku nepřípustnosti pořadu práva, jíž soud prvé stolice vyhověl a žalobu odmítl. Rekursní soud zrušil napadené usnesení a uložil prvému soudu, by jednal ve věci samé. Důvody: Žalobce domáhá se žalobou výroku, že jeho povinnost, pečovati o jeho dne 21. května 1902 narozeného syna zanikla, poněvadž tento jeho syn nabyl schopnosti sama sebe živiti, čímž vyživovací povinnost otcova zanikla. Žalovaný popírá tuto okolnost a jde tudíž o spornou otázku, již zjistiti nelze prostředky nesporného řízení (§ 2 čís. 7 nesp. říz.).
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
V ohledu formálním sluší především uvésti, že usnesení prvého soudu nemělo býti soudem rekursním zrušeno, nýbrž změněno v ten rozum, že se námitka nepřípustnosti pořadu práva, žalovaným vznesená, zamítá, což také podle důvodů napadeného usnesení bylo míněno. Sluší je proto v tomto smyslu pojímati. V ohledu věcném jest žaloba podle svého obsahu a označení žalobou ve smyslu § 35 ex. ř., uplatňující námitku, že nárok žalovaného skutečnostmi z doby po vzniku exekučního titulu zanikl, a domáhající se proto, zrušení exekuce pro tento nárok. Námitky tohoto druhu dlužno uplatňovati podle odstavce druhého § 35 ex. ř. žalobou na soudě, u něhož byla exekuce navržena. Z tohoto pravidla činí zákon jedinou výjimku, jde-li o námitky proti nároku, který se zakládá na některém, exekučním titulu, uvedeném v § 1 pod čís. 10, 12 až 14 ex. ř. a ustanovuje, že tyto námitky podati jest u onoho úřadu, od něhož exekuční titul vyšel. Z toho plyne, že námitky podle § 35 ex. ř. proti ostatním exekučním titulům, tedy i proti těm, jež vydány byly v řízení nesporném (§ 1 čís. 6 ex. ř.), uplatňovány býti musí žalobou. To plyne z povahy žaloby samé, jejíž účelem jest v prvé řadě zrušení exekuce, o němž rozhodovati nepřísluší soudci nespornému. Okolnost, že procesní soud, příslušný podle § 35 ex. ř., bude při rozhodnutí sporu přihlížeti k otázkám, jež částečně spadají též v obor řízení nesporného, na věci ničeho nemění. Bylo-li o tom, zda vyživovací povinnost žalobcova dále trvá, rozhodnuto již v řízení nesporném, může býti k tomuto rozhodnutí v tomto sporu přihlíženo, avšak nemá to vlivu na otázku přípustnosti pořadu práva o této, žalobě.

Citace:

č. 1968. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1924, svazek/ročník 4, s. 989-990.