Čís. 14973.
Pracovní soudy.
V řízení před pracovními soudy není předepsána přípravná lhůta mezi doručením obsílky k roku a dnem roku.

(Rozh. ze dne 20. února 1936, R I 97/36.)
Proti rozsudku pro zmeškání, vydanému prvním soudem, uplatňoval
žalobce v odvolání zmatek (§ 28 čís. 4 zák. o prac. soudech), jejž shledával v tom, že obsílka k roku nebyla doručena jemu, nýbrž domovníkovi, který poslal sice obsílku za ním pod novou adresou, ale tak pozdě, že mu byla doručena až v den ústního jednání, takže ani auitomobilem nemohl včas k roku se dostaviti. Odvolací soud nevyhověli odvolání. Důvody: Žalobci, který neudal soudu (§ 101 c. ř. s.) změnu adresy, doručena byla obsílka k roku dne 28. srpna 1935 pod starou adresou v domě, kde žalobce byt si ponechal — a to domovníkovi, jehož žalobce výslovně zplnomocnil k přijetí obsílky s tím, aby ji za ním domovník poslal. Nelze tedy mluviti o tom, že by žalobci byla nezákonným postupem odňata možnost před soudem projednávati a že by tu byla vytýkaná zmatečnost.
Nejvyšší soud nevyhověl rekursu.
Důvody:
Obeslání k prvému roku mohlo býti žalobci podle § 102 c. ř. s. (§ 19 zák. čís. 131/31 Sb. z. a n.) doručeno náhradním způsobem. To se také stalo, neboť obeslání to bylo mu doručeno v jeho bytě, což napadené usnesení výslovně zjišťuje a z čehož jest stěžovateli také v dovolacím rekursu vycházeti, a doručení bylo vykonáno k rukám domovníka, který jednak byl dozorčí osobou ustanovenou pronajímatelem žalobcova bytu a v témže domě bydlel, jednak měl ještě od žalobce zmocnění, aby soudní obsílku pro něho přijal. Takto vykonané doručení plně hovělo ustanovení § 7 odst. 2 předpisů o doručování soudních vyřízení poštou, uveřejněných ve sdělení Věstníku ministerstva spravedlnosti roč. 1928, strana 184. Nelze mu tedy vytýkati nezákonnost. Stěžovatel ovšem již v odvolání uplatňoval také, že mu obeslání bylo doručeno opožděně. Žaloba byla podána dne 26. srpna 1935 a rok byl ustanoven na den 30. srpna 1935. Obeslání bylo vypraveno soudem prvé stolice dne 27. srpna 1935 a doručení bylo vykonáno již dne 28. srpna 1935. Poněvadž byt žalobcův byl v předměstí sídla pracovního soudu, bylo toto doručení vykonáno ještě včas, aby se žalobce dne 30. srpna 1935 mohl dostavili k roku. Pro zpravení žalobce o roku zbýval ještě celý den. Ustanovení § 25 zák. čís. 131/31 Sb. z. a n. (§ 19 jednacího řádu pro pracovní soudy) nepředpisuje nějakou přípravnou lhůtu, která by musela ode dne roku uplynouti, nýbrž naopak § 25 zákona o pracovních soudech a § 19 jednacího řádu pro pracovní soudy ukládají soudu, aby prvý rok neb rok k zahájení sporu ustanovil zpravidla do pěti dnů od podání žaloby, nebráníce mu nikterak, aby tento rok ustanovil na dobu ještě kratší, jak se stalo v tomto sporu. Že by tímto postupem soudu bylo žalobci znemožněno, aby se k roku dostavil, nelze uznati.
Citace:
č. 14973. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 224-225.