Čís. 6839.


Byl-li splacený vklad komanditistův úplně ztráven ztrátami společnosti, zaniká ručení komanditisty. Vystupuje-li takový komanditista ze společnosti, jest v rejstříku vyznačiti pouze jeho výstup. Omezení ručení komanditisty při jeho výstupu ze společnosti (vyloučení dalšího ručení vzhledem ku ztrátě vkladu) nelze vyznačiti v obchodním rejstříku.
(Rozh. ze dne 24. února 1927, Rv II 405/26.)
Žalující firmě příslušela pohledávka proti komanditní společnosti H. Spor o zaplacení pohledávky proti komanditní společnosti žalobkyně vysoudila, exekucí proti společnosti došla však pouze částečné úhrady útrat. Žalobu proti komanditistovi společnosti H. o zaplacení pohledávky a zbytku útrat procesní soud prvé stolice zamítl. Důvody: Žalovaný splatil vklad 40.000 Kč společnosti »H.« v době od 10. března 1923 do 18. května 1923 úplně a hotově a nedostal při vystoupení ze společnosti ze svého vkladu ničeho, protože společnost vklad úplně spotřebovala k zapravení svých režijních výdajů а k zaplacení svých běžných účtů. Podle čl. 165 obch. zák. ručí komanditista za závazky společnosti osobně pouze penízem nezaplaceného nebo mu vráceného vkladu. Jelikož žalovaný, jak shora uvedeno, svůj vklad společnosti úplně zaplatil a ze vkladu nebylo mu ničeho vráceno, byla žalobní žádost zamítnuta. Odvolací soud napadený rozsudek potvrdil.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Žalobkyně domáhá se na žalovaném zaplacení své pohledávky 292.94 amer. dolarů s úroky a útratami sporu a exekuce úhrnem 2.361 Kč 20 h, (na něž se dostalo úhrady toliko 866 Kč 14 h), která jí přísluší proti firmě H. Industrie- und Handelskommanditgesellschaft W. und Comp. v M. z důvodu, že byl žalovaný v době vzniku této pohledávky komanditistou společnosti H. a jako takový podle čl. 146 a 172 obch. zák. dosud ručí do výše svého vkladu 40.000 Kč věřitelům společnosti primérně, přímo a solidárně, poněvadž podle obsahu obchodního rejstříku vystoupil ze společnosti teprve dnem 16. dubna 1924. Bylo zjištěno, že společnost H. žalovanou pohledávku žalobkyni dluhuje, že byla také к jejímu zaplacení právoplatně odsouzena a že exekucí byla uhrazena jen část útrat 866 Kč 14 h. Podle čl. 165 obch. zák. ručí komanditista za závazky společnosti jen svým vkladem a, pokud by nebyl splacen, jen do výše slíbeného· vkladu, při čemž jeho ručení jest ovšem přímé, osobní. Jestliže tedy splacený vklad byl ztrátami společnosti úplně spotřebován, zaniká ručení komanditisty. V tomto případě jest zjištěno, že žalovaný splatil společnosti H. celý vklad 40.000 Kč hotově a že mu při jeho vystoupení dnem 16. dubna 1924 nebylo z tohoto vkladu nic vráceno, poněvadž společnost vklad úplně spotřebovala k zapravení svých režijních výdajů a běžných účtů. Jest tudíž žalovaný prost jakéhokoli dalšího ručení za dluhy společnosti H. Nelze — Čís. 6840 —
345
přisvědčiti názoru dovolatelky, že by musilo býti každé omezení ručení komanditistova pří jeho vystoupení ze společnosti, zejména také vyloučení dalšího ručení vzhledem ke ztrátě vkladu vyznačeno v obchodním rejstříku, by bylo účinným na venek. Co třeba zapsati do obchodního rejstříku při výstupu komanditisty ze společnosti, stanoví zcela přesně čl. 171 obch. zák., který praví, že nutno vyznačiti, zda vystupuje komanditista s celým svým vkladem či s jeho částí. Jinaké zápisy nejsou již se zřetelem k čl. 12 obch. zák. vůbec přípustný. Jestliže tedy vystupuje ze společnosti komanditista, jehož vklad byl ve společnosti ztráven, jest vyznačiti jen jeho výstup (čl. 129 a 171 obch. zák.).
Citace:
Čís. 6839. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/1, s. 370-371.