NPD documents search: Právní prakse, 4 (1939-40) - Vliv války na obligační slouvy

Č. 7307.

Učitelstvo: I. O rozdílu mezi přeložením učitele na jiné služ. místo a jeho přikázáním na substituci. — II. Předpisy dekretu dvor. komory ze 13. zářil 1804 neplatí pro náhradu diet a cestovného při substituci.
(Nález ze dne 29. května 1928 č. 14593.)
Prejudikatura: Boh. A 5586/26.
Věc: Jindřich V. v J. (adv. Dr. Bedř. Mautner z Prahy) proti ministerstvu školství a národní osvěty stran diet a cestovného.
Výrok: Nař. rozhodnutí zrušuje se pro nezákonnost.
Důvody: Výnosem ošr-y z 3. září 1919 byl st-l, def. učitel na obecné škole v R. z podnětu zřízení dívčí měšť. školy v J. pověřen na dobu potřeby výpomocnými vyučováním na chlapecké škole občanské v J. a byl mu dle § 129 osnovy k zák. o platech učitelských poukázán měsíční přídavek 40 Kč. Výměrem téže ošr-y z 9. března 1920 byla st-li od 16. září 1919, kdy nastoupil na uvedené občanské škole, na dobu působení na ní poukázány požitky odborného učitele tak, že byl zařazen do VII/1. hod. tř.
Žádosti st-le za diety a cestovné za dobu od 16. září 1919 do 30. června 1920, po kterou vyučoval st-1 občanské škole v J., nevyhověla zšr v Praze s poukazem na svůj oběžník z 25. května 1920 (věst. vládní č. 40 čl. V. bod 4. str. 97), poněvadž st-l ve své vlastnosti jako učitel obecné školy byl po dobu působení svého na j-cké občanské škole dle ustanovení odst. 5. § 6. zák. par. zařazen jako učitel občanské školy dle skupiny B a požíval požitky takovéhoto učitele, získal tedy svým přikázáním do J. na příjmech a nemá proto nároku na diety a jiné náhrady cestovní.
Odvolání st-lovo zamítlo min. škol. nař. rozhodnutím z důvodů výnosu zšr-y.
Stížnost shledal nss důvodnou.
St-1 domáhal se diet a čestného za dobu od 16. září 1919 do 30. června 1920, tedy za působnosti tehdy ještě nezměněného paritního zákona z 23. května 1919 č. 274 Sb. Odst. 2 § 10. zák. toho praví: »Nárok na pravidelné diety, na cestovní a náhradní (substituční) poplatky při služ. výkonu mimo vlastní působiště, jakož i na úhradu výloh stěhovacích, řídí se předpisy vydanými o tom pro státní úředníky.« Zákon paritní nezmocnil tedy školskou správu, aby vydala vlastní předpisy o nárocích na vedlejší platy učitelstva škol národních, nýbrž ustanovil výslovně, že pro tyto nároky učitelstva jsou směrodatný předpisy vydané o tom pro státní úředníky.
Toho si byla zšr v Praze,, vydávajíc oběžník z 25. května 1920, zřejmě vědoma, jak patrno nejen z citace § 10. par. zák. v úvodě oběžníku toho, nýbrž zejména též ze samého obsahu oběžníku, jenž není než pouhou reprodukcí předpisů platných pro státní úředníky, při čemž data příslušného předpisu nejsou vždy uvedena.
Již z toho plyne, že pouhý poukaz k uvedenému oběžníku zásadně by k náležitému odůvodnění rozhodnutí školních úřadů nestačil, nýbrž že řádné odůvodnění by vyžadovalo, aby byl v rozhodnutí uveden přímo předpis vydaný »o tom« pro úředníky státní, poněvadž jen pak může strana poznati, o který předpis úřad výrok svůj ve skutečnosti opřel. Nss nepřistoupil v tomto případě ke zrušení nař. rozhodnutí z důvodů nedostatečného jeho odůvodnění jen proto, že st-li nebyla tím obrana ztížena, jak patrno ze stížnosti.
Uvedený oběžník zšr-y praví v bodě 4. čl. V., na nějž nař. rozhodnutí poukazuje: »Získá-li učitel přeložením na svých příjmech, nemá nároku na diety a jiné náhrady cestovní.« Vzhledem k tomu, co bylo řečeno o povaze oběžníku toho, je patrno, že se tu ve vší stručnosti uvádí obsah dekretu dvor. komory z 13. září 1804 sb. pol. zák., svazek 22. č. 31 str. 135.
Je tedy nař. rozhodnutí ve skutečnosti opřeno o tento dekret. Ten upravuje však, jak také z onoho stručného sdělení jeho obsahu v bodě 4. čl. V. uvedeného oběžníku již patrno, toliko otázku diet a nákladů cestovních při přeložení státního úředníka a může ho býti tedy dle 2. odst. § 10. zák. paritního použito také jen při přeložení učitele školy národní. Od přeložení rozeznávati však dlužno substituci, kterou dekret dvor. komory z 11. dubna 1828 č. 14819 sb. pol. zák. svazek 31 str. 92 definuje jako »dočasné zastávání uprázdněného místa úředníkem mimo jeho služební místo« (viz nál. Boh. A 5586/26.)
St-l, def. učitel na obecné škole v R. byl dekretem ošr-y ve F. ze 3. září 1919 toliko pověřen na dobu potřeby výpomocným vyučováním na občanské škole v J. Nešlo tedy zřejmě o přeložení st-le na školu v J. a nemohl proto žal. úřad nárok st-lem vznesený posuzovati dle dekretu dvoř. komory z 13. září 1804; nýbrž měl, předpokládaje ovšem, že jsou splněny předpoklady substituce dle dekretu dvor. komory z 11. dubna 1828 — kteroužto otázku nss ovšem řešiti nemůže, když ji neřešil žal. úřad — nárok st-lův posouditi dle předpisů o substituci daných. Žal. úřad se tak nezachoval, posoudil tudíž věc po stránce právní nesprávně a slušelo proto rozhodnutí jeho zrušiti dle § 7. zák. o ss.

Citace:

Vliv války na obligační slouvy. Právní prakse, měsíčník československých právníků. Praha: Právnické knihkupectví a nakladatelství V. Linhart, 1939-40, svazek/ročník 4, s. 247-248.