Čís. 16520.

Zda převzetí dluhu zástupcem vyžaduje zvláštní plné moci, znějící na druh jednání nebo na jednotlivé jednání (§ 1008 obč. zák.), jest posouditi podle základního jednání, jež bylo právním důvodem převzetí dluhu. Bylo-li tímto důvodem narovnání podle § 1380 obč. zák., vyžaduje se zvláštní plné moci, znějící na druh právního jednání.
Plná moc toho obsahu, aby zmocněnec zařídil, co za dobré uzná, i kdyby k tomu bylo zapotřebí zvláštní plné moci, nevychovaje předpisu § 1008 obč. zák.
(Rozh. ze dne 24. listopadu 1937, Rv I 2051/36.)
Srov. rozh. č. 4792 Sb. n. s.
Na žalující spolek, jemuž přísluší proti Čeňku K., otci žalovaných, pohledávka 8438 Kč 35 h s prísl., jež byla na Čeňku K. exekučně vymáhána, provedena proti němu exekuce a ustanovena dražba zabavených svršků, se před provedením dražby obrátil právní zástupce žalovaných Dr. Josef Š., jenž měl od žalovaných všeobecnou plnou moc, a telegraficky žádal, aby bylo dražební řízení proti Čeňku K. zrušeno, a že za to nabízí, že žalované převezmou dluh Čeňka K. vůči žalujícímu spolku. Tvrdě, že ačkoli došlo k dohodě, podle níž žalující spolek zrušil dražební řízení proti Čeňku K., a žalované za to svým právním; zástupcem prohlásily, že přejímají dluh Čeňka K. vůči žalujícímu spolku s veškerým; příslušenstvím, zavázavše se zaplatiti převzatý dluh do 1. listopadu 1932, přece svému závazku nedostály, domáhá se žalobce na žalovaných zaplacení 10206 Kč 60 h s přísl. Proti žalobě namítly žalované, že Dr. Š. neměl od žalovaných plné moci k tomu, aby za ně činil prohlášení o převzetí dluhu za Čeňka K., že neprohlásily ani samy ani ústy svého právního zástupce k takovému jednání zmocněného vůči žalobci, že přejímají nebo že by byly ochotny převzíti dluh Čeňka K., že žalované daly Dr. Š. toliko procesní plnou moc ve sporu vedeném Š-em; proti žalovaným, podepsavše obvyklý blanket a předpokládajíce, že vytištěný text obsahuje toliko ujednané zmocnění. Nižší soudy uznaly podle žaloby.
Nejvyšší soud zamítl žalobu.
Důvody:
Bylo zjištěno, že Dr. Josef Š. převzal, vydávaje se za zmocněnce žalovaných, jejich jménem zažalovaný dluh Čeňka K. a že se žalující svaz nevzdal nároku proti původnímu dlužníku. Žalované převzaly takto prostřednictvím svého zmocněnce dluh smlouvou s věřitelem, jenž při tom původního dlužníka nepropustil ze závazku (§ 1406 obč. zák.), a věřitel měl za to zrušiti mobilární exekuci proti Čeňku K. Zda převzetí dluhu zástupcem vyžaduje zvláštní plné moci znějící na tento druh jednání, nebo zvláštní plné moci znějící na jednotlivé jednání (§ 1008 obč. zák.), jest posuzovati podle základního jednání, jež bylo právním důvodem převzetí dluhu. Podle vylíčeného skutkového základu bylo základním jednáním narovnání podle §§ 1380 a násl. obč. zák., neboť žalující svaz měl upustiti od exekuce již zavedené za to, že žalované převzaly dluh Čeňka K. se závazkem zaplatiti do 1. listopadu 1932. Takovéto narovnání, kterým se zavázala každá strana něco dáti anebo opominouti, vyžaduje podle § 1008, první věta, obč. zák. udělení zvláštní plné moci, znějící na právní jednání tohoto druhu. Takováto zvláštní plná moc však udělena nebyla. Nezáleží proto ani na tom, zda žalované převzaly závazek bezplatně, čili nic. Mimo to samo převzetí dluhu není darováním ve smyslu § 938 obč. zák., i když se stalo bez úplaty, neboť nerozmnoží se jím jmění věřitelovo a bezúplatné převzetí dluhu nečiní převzaté plnění bezúplatným, jak darovací smlouva vyžaduje. Bylo dále svědectvím Dr. Josefa Š. zjištěno, že žalované podepsaly Dr. Š. všeobecnou plnou moc na blanketu, který obsahuje také zmocnění, aby za ně zařídil, co za dobré uzná, i kdyby k tomu bylo zapotřebí zvláštní plné moci. Svědek Dr. Josef Š. takovýto blanket předložil. Avšak ani kdyby tomu tak bylo, nemůže žalobní nárok obstáli, neboť zcela všeobecné zmocnění, ať za ně zařídí vše, co za dobré uzná, i kdyby bylo třeba zvláštní plné moci, nevyhovuje, jak je zřejmé z ustanovení §§ 1007 a 1008 obč. zák., přesnému zákonnému předpisu. Zvláštní plnou moc, znějící na druh jednání, totiž na narovnání, však neobsahuje onen blanket plné mocí. Proto nebyl Dr. Josef Š. zmocněn k převzetí dluhu jménem žalovaných, takže nejsou jeho prohlášením zavázány. Že byla zmocnitelská smlouva o narovnání uzavřena ústně nebo mlčky konkludentními činy způsobem vytčeným v § 868 obč. zák., nebylo ani tvrzeno, ani prokázáno. Bylo proto žalobní nárok zamítnouti.

Citace:

č. 16520. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1938, svazek/ročník 19/2, s. 646-648.