NPD documents search: Váž. civ., 12 (1930), sv. 1

Čís. 3623.

Za věcnou škodu, způsobenou při srážce s vozem pouliční dráhy, ručí podnikatel pouze dle všeobecných předpisů občanského zákonníka o náhradě škody. Hromadná osoba ručí za své pomocníky a zřízence dle týchž zásad, jako osoba přirozená.
K pojmu nezdatnosti dle §u 1315 obč. zák.
(Rozh. ze dne 18. března 1924, Rv I 1703/23.) Srážkou žalobcova povozu s vozem městské pouliční dráhy byl žalobcův povoz poškozen. Žaloba na obec o náhradu škody byla zamítnuta soudy všech tří stolic, Nejvyšším soudem z těchto
důvodů:
V tomto sporu jde o věcnou škodu, způsobenou srážkou vozu elektrické pouliční dráhy s povozem žalobcovým, a nikoliv o škodu na těle. Jest proto věc posuzovati podle všeobecných předpisů obč. zák. a nelze přisvědčiti názoru dovolatelovu, že žalovaná ručí bezpodmínečně za zavinění orgánů takových, jakým jest řidič motorového vozu. Žalovaná strana jako neosobní podmět práv a povinností nemůže ovšem sama o sobě jednati, nýbrž za ni jednají osoby, které dle stanov neb organisace její jsou povolány, by za ni vystupovaly v životě právním. Jednání těchto representantů, pokud vystupují za právnickou osobnost, platí ovšem za činy právnické osoby. Ale takovými representanty právnických osobností a podobných neosobních podmětů práv a povinností nejsou pouzí zřízenci, na příklad řidiči motorových vozů, nýbrž tito jsou pouhými pomocnými silami, jakýchž užívají i fysické osoby, které jsou vlastníky větších podniků. Není v zákoně stanoveno a neplyne ani z povahy věci, by v této otázce posuzovány byly hromadné osoby přísněji, než osoby fysické. Proto za takovéto pomocné síly ručí i hromadná osobnost jen v mezích §u 1315 obč. zák., i bylo tudíž věcí žalobcovou, by dokázal, že řidič motorového vozu byl osobou nezdatnou. Nezdatností dle §u 1315 obč. zák. sluší rozuměti trvalou vlastnost zjednané osoby; pouhá neopatrnost, nepozornost nebo pouhé nedopatření jen v ojedinělém případě není ještě nutně důkazem její nezdatnosti.

Citace:

čís. 5402. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1936, svazek/ročník 17, s. 413-415.