Čís. 9528.Zákonnými prostředky k vydobytí převodního poplatku jsou jen vnucené zřízení zástavního práva, vnucená správa, v níž bylo řádné pokračováno, vnucená správa administrativní, byla-li v pozemkové knize poznamenána, a vnucená dražba, nikoli však návrh na omezení exekuce k vydobytí poplatku, aniž přihláška poplatku k dražbě. (Rozh. ze dne 17. ledna 1930, R I 1022/29.) Rozvrhuje nejvyšší podání za exekučně prodanou nemovitost nepřikázal soud prvé stolice eráru v přednostním pořadí převodní poplatek. Důvody: Pro převodní poplatek z roku 1924 bylo sice na nemovitosti, jíž se poplatek týká, zaznamenáno právo zástavní dne 2. února 1926, ale od té doby nebylo ve vymáháni poplatku z nemovitosti zákonnými prostředky pokračováno, takže právo na přednostní zaplacení do dne dražby, t. j. 26. března 1929 uplynutím zákonné lhůty tříleté již zaniklo. Rekursní soud napadené usnesení potvrdil. Důvody: Ve stížnosti se uvádí, že promlčení přednostního práva, ohledně převodního poplatku nastalo exekučním návrhem ze dne 24. správně 23. března 1927, avšak ve skutečnosti nelze o přetržení promlčení mluviti, neboť tímto návrhem nebylo pokračováno ve vymáhání poplatku z nemovitosti, nýbrž šlo o omezení exekuce. Rovněž tak nelze mluviti o přetržení promlčení přihlášením poplatku ke dražbě, neboť zákon tento účinek přihlášce k dražbě nepřiznává. Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu. Důvody:Finanční prokuratura nemá pravdu, domnívajíc se, že zákonným prostředkem k vydobytí převodního poplatku ve smyslu nařízení ministerstva financí ze dne 3. května 1850, čís. 181 ř. zák. čl. III., jímž se přerušuje promlčení přednostního zákonného zástavního práva pro poplatek, jest i návrh na omezení knihovního zajištění na nižší částku poplatku nebo jeho přihláška k dražbě. Již bývalý vídeňský Nejvyšší soud vyslovil a odůvodnil v judikátu čís. 153, že zákonnými prostředky ve smyslu citovaného nařízení jsou jen vnucené zřízení práva zástavního, vnucená správa, v níž bylo řádně pokračováno, vnucená správa administrativní, byla-li v pozemkové knize poznamenána, a vnucená dražba. Nejvyšší soud neshledává důvodu odchýliti se od tohoto stanoviska, to tím méně, ana stěžovatelka neuvedla důvodu pro odchylku. Návrh na omezení exekuce nelze považovati za prostředek k vydobytí poplatku již dříve knihovně zaznamenaného, ježto návrh nesměřoval k provedení exekuce, nýbrž k jejímu omezení. Účelem přihlášky poplatku k dražbě rovněž není nucené jeho dobývání, ježto se přihláška stane bezpředmětnou, bude-li dražební řízení zastaveno, a proto nelze přihlášku považovati za prostředek k vydobytí poplatku.