Čís. 14526.

Aby nastaly následky opomenutí přihlášení veřejných dávek podle posledního odstavce § 172 ex. ř., stačí, že byla dražba nemovitosti veřejně vyhlášena.
(Rozh. ze dne 13. září 1935, R II 310/35.)
Do rozvrhového usnesení prvého soudu podala stížnost Zemědělská nemocenská pojišťovna v H., žádajíc jeho zrušení jakož i zrušení exekučního řízení počínajíc rozvrhovým rokem pro zmatečnost, poněvadž prý nebyla obeslána ani k dražebnímu ani k rozvrhovému roku, ačkoliv k nim dle ustanovení § 172, čís. 1 ex. ř. měla býti pozvána. Rekursní soud nevyhověl rekursu. Důvody: Stěžovatelka odvolává se na judikát čís. 150 a na Věstník ministerstva spravedlnosti z 30. května 1916 čís. 19 a ze dne 14. března 1924, čís. 13. Stěžovatelka náleží sice taktéž mezi veřejné orgány, které podle § 172, čís. 1 ex. ř. mají býti uvědomovány o veřejné dražbě, avšak jen za podmínek uvedených v cit. judikátě, totiž, je-li nemovitost celá nebo převážně věnována podniku podrobenému příspěvkům k zemědělské pojišťovně. První soudce zjistiv, že strana povinná nezaměstnává žádných zaměstnanců, kteří by podléhali Zemědělské pojišťovně, právem neuvědomil stěžovatelku o dražbě ani o rozvrhovém roku. Stěžovatelka sice též tvrdila, že jí přísluší pohledávka, neuvedla však, jaká, ani za koho, a v dalších svých podáních již vůbec na toto se neodvolává, z čehož jest patrno, že jí vůbec žádná pohledávka proti straně povinné nepatří.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Stěžovatelka domáhá se zrušení rozvrhového usnesení prvního soudu jakož i řízení předcházejících tomuto usnesení od rozvrhového roku jako zmatečných z toho důvodu, že jí nebyl doručen ani dražební edikt, ani nebyla obeslána k rozvrhovému roku. Přihlášku ve smyslu § 172 čís. 1 ex. ř. k dražebnímu roku stěžovatelka nepodala. To mělo za následek, že pozbyla přednostního práva pro svou pohledávku, i kdyby jí příslušela, takže by pohledávka ta mohla býti uspokojena z rozdělované podstaty teprve po úplném uspokojení vymáhajícího věřitele v nejhorším pořadí jsoucího. Tento následek nastává, i když vyrozumění stěžovatelky bylo opomenuto, poněvadž dražba nemovitosti, o kterou jde, byla v úředním listu zemského úřadu v B. veřejně ohlášena a mohla stěžovatelka při náležité bdělosti nahlédnutím do tohoto listu si opatřiti vědomost o dražebním roku (rozh. 4878, 5208 sb. n. s.). Přihlášení pohledávky při rozvrhovém roku by nemělo pro ni význam, poněvadž i vymáhající věřitelé vyšli se svými pohledávkami na prázdno.

Citace:

Čís. 14526.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1936, svazek/ročník 17, s. 594-595.