NPD documents search: Váž. civ., 20 (1938)

Čís. 16853.

Proti rozhodnutí rekursního soudu o nárocích správce konkursní podstaty není dalšího opravného prostředku, ať ono rozhodnutí jest opřeno o hmotné, nebo o formální právo.
(Rozh. ze dne 11. dubna 1938, R I 320/38.) Proti usnesení konkursního komisaře ze dne 10. prosince 1037, K 6/34-105, jímž byly upraveny nároky správce konkursní podstaty na náhradu hotových vydání a na odměnu částkou 2029 Kč 10 h, podal konkursní správce advokát Dr. N. rozklad. Konkursní komisař nevyhověl rozkladu a předložil rozklad k rozhodnutí vrchnímu soudu v P. Rekursní soud postoupil rozklad podle § 44 j. n. konkursnímu komisaři k rozhodnutí.
Nejvyšší soud odmítl dovolací rekurs konkursního správce.
Důvody:
Z rozkladu správce konkursní podstaty, podaného proti usnesení konkursního komisaře ze dne 10. prosince 1937, č. j. K 6/34-105, je zřejmé, že správce konkursní podstaty rozkladem napadal jen výrok konkursního komisaře o nárocích správcových na náhradu hotových vydání, jakož i na odměnu za námahu podle § 80 konk. ř. č. 64/1931 Sb. z. a n.
O uvedených nárocích rozhoduje podle § 127, odst. 2, konk. ř. konkursní komisař, jehož rozhodnutí lze odporovati rekursem, a rozhodnutí rekursního soudu jest konečné.
Z toho plyne, že další rekurs proti rozhodnutí rekursního soudu o nárocích správce konkursní podstaty není dovolen. To značí, že v té příčině stačí podle zákona dvě stolice, že nejvyšší soud jest tedy vůbec vyloučen z věcného rozhodování o uvedených nárocích správce konkursní podstaty a že není proto povolán věcně rozhodovat! o žádném rozhodnutí rekursního soudu, pokud se týká takovýchto nároků správce konkursní podstaty, ať rozhodnutí to jest opřeno o hmotné, nebo o formální právo.
Bylo proto dovolací rekurs podle § 526, odst. 2, c. ř. s. a § 188 konk. ř. odmítnouti.

Citace:

č. 16853. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1939, svazek/ročník 20, s. 564-565.